Den 20.srpen se do mych zazitku zapise jako Den, kdy jsem poprve letela letadlem. A kam...no to budete jeste koukat jen pekne ctete dal...
Ve ctvrtek vecer jsem jeste zasla do Walkaboutu tak jako kazdy ctvrtek, rozloucila se s Charlotte a s Janosem a ve dve rano jsem dorazila domu. Muj taxi mel pro mne prijet ve 3:50, takze celkem dost casu na dobaleni si. Ve 2:24 jsem napsala svuj posledni status na FB a ve 3:40 jsem se odebrala cekat do kuchyne. Kolem 3:45 volal taxikar, ze uz je pred barakem, tak jsem vysla ven, ale nikdo nikde. Rekla jsem si, ze jsem se nejspis preslechla a ze mi jen oznamoval, ze je na ceste a tak jsem si proste sedla na kufrik a cekala az prijede. 3:50 nikdo, 4:00 nikdo....odebrala jsem se tedy do domu a potupne sla vzbudit Steva, ze je uz 4:02 a nikdo nikde...Objednal tedy jine taxi a ja sla zas cekat dolu. Sotva jsem sesla videla jsem, ze uz tam nejaky ceka a opravdu mi bylo jedno jestli je to ten muj prvni ci druhy...pan se mne zeptal zda jedu na Luton ja, ze jo a tak jsem sedla a jeli jsme. Cestou jsem se dozvedela, ze to byl ten prvni a ze druhy prijel taky...jj uhadli jste Steve mi volal...chudak kvuli mne byl vzhuru uz od 4:00. Dorazili jsme vcas vystoupila jsem, chtela jsem mu dat penize, ale on mi jen popral stastny prvni let v zivote (njn rikala jsem mu to, o necem jsme si povidat nuseli) a odjel...strange, rekla jsem si, ale vic mne to nezajimalo, mela jsem neco jineho napraci najit check in. No nasla jsem to a byla tam slusna fronta...Kdyz jsem dosla k prepazce pani se mne zeptala na letenku a pas a dala jsem kufr na pas, oznacili ni ho samolepkou a moji letenku taky. Pak jsem si sla projit brankama jestli u sebe nemam nejakou zbran, dont worry nechala jsem je pro dnesek doma. No a pak jsem se dostala do bezcelni zony, kde kazdy tvrdi, ze se da nakupovat levne, ale abych pravdu rekla tak to bylo to posledni o co jsem se zajimala. Cekala jsem nez se mi ukazalo, ke kteremu vchodu mam jit na let (pozor ted se konecne dozvite, kdo to jeste nevi, kam jsem letela) Palma de Mallorca a vzhuru na gate 23. Byla jsem druha, kdo tam dorazil, ale prednost meli stejne ti co si koupili letenku s uprednostnenym vstupem na palubu a tak jsme mi loseri museli cekat ;-). Nemohla jsem tomu uverit brana se konecne otevrela a ja jsem mohla jit nastoupit do letadla. Vlastne tam nebylo nic tak zajimaveho, co by jsem uz pred tim nevidela ve filmech, ale chapete realita a film to je jine vazeni a tak jsem si sedla,poslusne se pripoutala, vypla mobily a vyckala startu. Nejprve probehlo nekolik bezpecnostnich pokynu, pak nas privital pilot letadla, coz bylo moc mile a pak uz se to rozjelo... akorat vychazelo slunce. Nejprve to jelo dozadu a pak popredu, ale porad hrozne pomalu na to aby to mohlo vzletnout...moc jsem tomu nerozumnela, ale pak kdyz jsem videla konec drahy mi to doslo...Ahaaa ono se to nejdriv musi doplouzit nakonec!!! :-D A pak se to konecne stalo...letadlo se rozjelo, nabiralo na rychlosti, rychleji a rychleji a najednou...jsme se odlepili od zeme a vzletli!!! Juchuuu ja jsem vazne letela!!! Vsechno pode mnou se zaclo zmensovat coz jsem mohla naprosto super videt neb jsem si chytre {dobre ja} sedla k okynku. Pripadala jsem si jak v Jirikove videni....kolem mraky, pode mnou nejky mesto...mozna Londyn, ale mozna taky uz ne....a ty mraky...nikdy jsem neverila, ze mohou mit nekolik vrstev...no proste uuuuuuuzasny!!!
Stewardka Steward {skoro se mi chce rict druha stewardka :-D} zacali chodit a prodavat napoje ci nejaky lehky snack. V prubehu letu, kdy byly stale jen mraky a mraky a zase jen mraky na mne dolehlo me nespani a tak jsem asi tak na pul hodky usnula. Probudila jsem se akorat, kdyz jsme leteli nad Pyrenejema a protoze bylo celkem krasne, mohla jsem to vsechno z te vysky videt...oooooh to bylo krasny. Netusila jsem jak moc jsou rozlehly a veeeliky a jen mistama obydleny. Pak uz bylo more a ocean a tak jsem znovu usnula...tentokrat asi na 20minut, takze jsem rozhodne neminula, kdyz pilot ohlasoval, ze si mame preridit cas o hodinu kupredu, ze se blizime do cile a to do Palmy.
Zapomnela jsem jeste napsat, ze mne Naomi poprosila abych ji poslala textovku hned jak vzletneme a bude to mozne....zkousela jsem to, ale nemela jsem signal ani na jednom z telefonu...njn EasyJet nema svou vlastni sit :-D, takze jsem ji to mohla poslat az po pristani, ale to uz bylo zbytecne. Takže sotva co jsem zapla telefon objevila se mi zpráva...Už jste vzlétli? N ... na to jsem odpověděla..Už jsme přistáli :-D...
