Vyrazime na cestu

Je  29.11. kolem desate rano a my si jdem do pujcovny pro nas domecek pro nasledujici mesic. Po projiti nabidek na internetu jsme vybrali pujcovnu Red point sidlici na Museum v Sydney. Hned na uvod si Jirik neodpustil vtipek (" jsem slysel, ze se v Australii jezdi vlevo...je to pravda? ), prala bych vam videt pohled toho chlapka co nam auto pujcoval :-D Po vyplneni nutnych formularu a zkomoleni nasich jmen a adres, nam byla pristavena Kia. Vzhledem k tomu, ze to ma automatickou prevodovku, chvili nam trvalo, nez jsme pochopili co a jak funguje. Musim rict, ze Jirik je fakt sikula....celkem rychle si zvykl na to, ze sterace a blinkry jsou obracene a ze se stale musi drzet vlevo. :-) Ze jsme po prijezdu zapluli do plavek a hupsli ke Kaje do bazenu a vecer, ze bylo bezva venkovni barbecue, snad ani radeji psat nebudu. ( Kdyz vidim jake mate teploty, tak bychom si tim jen rozlobili ctenare :-D)
Dalsi den jsme nakoupili v Aldi zasoby jidla, v Kmart nutne kempingove vybaveni (stan, sadu hlinikovych esusu, lavor, karimatky) a vyrazili.
Mirili jsme na jih, minuli jsme mesto Campbelltown a zamirili do mesta Wollongong na pobrezi. Silne navstevovana krasna plaz byla lehce obsazena mistnimi. More bylo nadherne, modre s velikymi vlnami na kterych se klouzala rada surfaru. Hned jsme podnikli prochazku po plazi smerem k majaku. Pisek hral, slunce palilo. Za majakem byl jeste jeden maly majak s pristavem pro jachty. Puvodne jsme se chteli zde vykoupat, ale nakonec jsme to omezili na prochazku s tim, ze se vykoupeme pozdeji na odlehlejsich plazich, kde nikdo nebude. Cestou jsme navstivili jeste Nan Tien Temple, coz je budhisticky chram vybudovany v poslednich letech. Prijemne to tam vonelo tycinkama a taky eukaliptem. Chteli jsme se podivat do hlavni budovy zvane Pagoda avsak dovnitr mohl jen Jirik. Ja jsem na sobe mela saty bez raminek a to se bohuzel do takovych mist nesmi. A nejen to, nesmi se tam ani v botach. Po svacinovem obede, v podobe kuratka, ktere jsme zakoupili v Minto, jsme vyrazili na jih k nasemu cili, NP Jervis bay. Projeli jsme Nowrou a zamirili do narodniho parku. Byla tam brana a informace, kde jsme zjistili ze vjezd je zpoplatnen asi 15 $, dalsi penize chteli za camping, za osobu 7$ a stan 17$. To by do naseho rozpoctu citelne zasahlo a tak z puvodniho planu, byti poctivymi kempujicimi platici, jsme se rozhodli byti poctivymi spicimi neplatici a zamirili zpet na nejblizsi odbocku mimo narodni park. Ta nas zavedla do osady na pobrezi, Vincentia. Vydali jsme se tedy na pruzkum....a hle, nasli jsme zachody, sprchu a krasnou plaz. A taky prisel slejvak. Zapluli jsme tedy zpet do auta a znovu, tentokrat k veceri, jsme se ladovali kuratkem. Vecer jsme jeste prohledli ostatni zakouti a nasli odlehlou plaz, kde nikdo nebyl. A co vic, byl zde zastreseny altan, zachody i venkovni sprcha...bylo rozhodnuto...zde dneska budeme spat.  Preparkovali jsme tedy blize, podnikli vypravu do more pri stmivani a ustlali si v altanu na brehu. Diky tme nas nikdo nenasel. Po dost neklidne noci plne otlacenin, otaceni se a kousani komaru, jsme se  probudili do oblacneho rana.
Po rychle snidani, jsme se rozhodlu vratit zpet do NP Jervis bay a alespon zbezne si ho prohlednout. Dle predpokladu v brane nikdo nebyl a kde nikdo neni, neni komu zaplatit vstupne :-D Dojeli jsme tedy az na samy konec parku, kde mely byt hezke plaze s bilym piskem. Podle nas to nebylo o moc hezci, nez jsme prochazeli den pred tim (pri pruzkumu Vincetia)  a tak neby duvod se dale zdrzovat v tomto parku a ryskovat, ze si nekdo vsimne, ze jsme nezaplatili vstupne. Nasedli jsme tedy do auta a vyrazili smer Mount Kosciuszko.

Zapomneli jsme dodat, ze jsme se od zacatku rozhodli prejit na novy rezim spanku. Chodime brzy spat (cca 21:30max) a brzy vstavame (kolem 6:15).

Sydney

Taaak a jsme v Sydney ☺!

Aby jsme se hned prvni dny nestali bezdomovci, tak nam poskytla utociste kamaradka z Prahy Kaja. Jeste pred cestou jsme obdrzeli instrukce (zcela podrobne), jak se k ni dostat. Meli jsme vzit bus (jet asi tri zastavky), pak vlak a jsme tam...jednoduche ze? Bylo by, kdyby autobus zastavoval na vsech zastavkach, nebo aspon ty zastavky hlasil . Nastesti australani jsou velmi ochotni a vstricni, takze nam jedna mila babicka poradila, kde vystoupit a jak se dostat na vlak do Minta (zde Kaja spolubydli v domecku). V kuchyni na nas cekal pripraveny obed v podobe vyborneho zeleninoveho kuskusu. No neni uzasna?
Let byl opravdu dlouhy a narocny, takze i pres natesenost prohlednout si mesto, jsme zalehli do postele.
O to vic jsme byli svezi a plni elanu druhy den. Pocasi nam prilis nepralo a jiz od rana se obloha radne mracila,. Vybavili jsme se tedy destnikama, zakoupili celodenni jizdenku (23$) a bez snidane jsme vyrazili. Prvni zastavkou byla botanicka zahrada, kde rostou palmy, kaktusy, sukulenty a jine rostliny nejpodivnejsich tvaru. Taky tam je jezirko s uhorema a vsude kolem se prochazi ibisove. Jejim projitim jsme se pomalym tempem dostali ke slavne budove, diky ktere je Sydney zname vsude po svete....ano budova opery . Musim rict, ze pri pohledu od botanicke zahrady jsem si rikala....to je ono? Ale cim jsme se dostavali bliz a bliz a otviral se nam pohled na celou budovu, libila se mi vic a vic. Jirka, jako spravny stavar, chtel vedet z ceho je to udelane. Dosli jsme tedy nejbliz co to slo a..,svete div se....dlazdicky. Cela budova je pokryta dlazdickama.
Protoze bylo uz kolem jedne a my stale nic nejedli, rozhodli jsme se spojit obed a snidani. Zakoupili jsme tedy jedny fish and chips (10$) a usadili se na travnik v miniparciku.
Parcik se nachazel blizko ferry ("trajekt"), coz se nam dost hodilo, neb dalsi kroky vedly na plaze v Manly na ktete se dalo dostat jen pomoci trajektu. Hned po nastupu jsme si zabrali nejlepsi misto na foceni. Diky tomu mame asi nejlepsi moznou fotku opery.
Manly je male mestecko vzdalene od Sydney cca trictvrte hodiny. Po tom co se projde nakupni tridou, dostanete se k plazim. Naaadhernym pisecnym plazim (ne jako v Chorvatsku, samy sutr ). Bohuzel pocasi stale nic moc, takze jsme si plaze uzili jen velmi okrajove. Nicmene v Manly je i narodni park a tak jsme se rozhodli pro prochazku parkem. Cestou jsme narazili na nejruznejsi druhy kytek, stromu, ptaku (kakadu), ale uplne nejdivnejsi bylo ozdobeni 2 stromu pred jednim domem. Radoby vanocni stromecky byly ozdobene obesenyma plysakama ( tucnaky, medvidky, mysky....). Mysleli jsme si, ze je to asi normalni, ale po te co kolem bezely dve slecny, zacaly si to fotit a podivovat se nad tim tak, jako my, jsme usoudili, ze majitel ma zrejme zvraceny smysl pro humor.
Vecer po navratu z Manly, jsme si jeste pockali az se rozsviti mesto a opera a vlakem se vratili zpet na Minto.

Taipei - Sydney

Tapei

...Neni nic, co po deseti hodinovem letu ocenite vic, nez sprchu! Za toto ma spolecnost China Airlines velky plus. Zcela zdarma a s usmevem vam pujci na letisti klicek od sprchy a jako bonus vam pridaji i rucnik, telovy sampon, sampon na vlasy a kondicioner. Jo a aby toho luxusu nebylo malo, tak balicek obsahuje jeste krem na telo :-). Takze jiz svezi a vonavy, jsme se mohli vydat na dalsi objevy....

Tapei je mesto, ktere lezi v Taiwanu. Z letiste je to asi hodinu busem a o neco min (ale o to draz) taxikem. Meli jsme cas kolem osmi hodin, tak jsme se rozhodli pro ekonomicky zpusob cestovani a zakoupili listky na bus. Cena za jeden lístek do centra je cca 90 těch jejich, které mají podobný kurz jako naše koruny. Cesta v klimatizovaném autobusu probehla v pohode, jelo se po dalnicich i po dost divokych silnicich periferie. Samotny autobus koncil svou jizdu v centru Taipeie, na vlakovem nadrazi. Cestou jsme naplanovali takovy mensi poznavaci okruh a vyrazili. Na cestu jsme si koupili zeleny caj a chipsy. Zeleny caj byl s kofeinem, silny a velmi horky a jeho " vyborna chut a vune" nas provazeli jeste dlouho :-). Jako prvni jsme navstivili Piece park a hned na to jsme si to namirili na Liberty square, kde se nachazi komplex, ktery se sklada z Chian Kaisek Memorial hall, Concert hall a National theatre. Na tomto nadhernem a impozantnim miste jsme stravili asi 2 hodiny a tak jsme videli jak namesti vypada pres den, ale i kdyz se setmi. Na velkem namesti byli navstevnici tak malinci, ze vypadalo temer prazne a krome nas a par jedincu tam nikdo neni. Po vynadivani se, jsme vyrazili kolem botanicke zahrady na dalsi chram. Misto sirokymi a svetlymi ulickami jsme se zacli prodirat uzkymi a dost ponurymi misty, kde nebylo vyjimkou, ze na chodniku jste se museli vyhnout jezdci na skutru. Zamysleny chram Longshan jsme nakonec v zivelne zastavbe nenasli, zato jsme se octli na nocnim marketu Huaxi, kde se prodavalo vsude a vsechno.  Poridit jste si mohly vse mozne, od jidla (nejdivnejsich tvaru a vuni) az po tetovani. Cas nas zacinal tlacit a tak jsme polobehem spleti ulicek rychle vraceli k hlavnimu nadrazi. Tam jsme zjistili ze autobus na letiste jede od budovy vedle, kde jsme si od velmi neprijemne pani museli koupit listky za 125/kus. Cesta zpet probehla bez vetsich potizi a po odbaveni jsme vyrazili se spolecnosti ChinaAirlines vstrict Sydney.

Praha - Taipei

Vazeni a mili, jak jsme slibili, tak se pokusime psat nejake zazitky z cest. Prave sedime v letadle smerem do Taipei a za sebou mame navstevu Amsterdamu. Ale pekne po poradku.

Den prvni:Let z Prahy do Taipei

Je neco po ctvrte ranni a my se hrabeme z posteli, abychom spachali jakousi pseudohygienu a zabalili posledni veci. V tuto nelidskou hodinu vsak nevstáváme sami...vstava s nami i nas sofer Terka, ktera byla tak laskava a brzy rano nas odvezla na letiste. Po rozlouceni na parkovisti nasledovalo hledani spravne prepazky a Check-in. Zde jsme se dozvedeli, ze sve velke batohy uvidime az v Sydney (tak snad pani nekecala). Vse ostatni probehlo bez problemu, takze nic nebranilo tomu, aby jsme v 7:00 mohli odlitat smer Amsterdam.
Do Amstru jsme priletli neco po pul devate a jelikoz jsme dalsi let meli az kolem 12:00, rozhodli jsme, ze bychom se mohli podivat do centra. Letiste Shiphool lezi asi pul hodiny vlakem od centra. Zakoupili jsme si tedy zpatecni jizdenky na vlak (cena jedne kolem 6 euro) a vydali se objevovat centrum. Sotva jsme dosli na nastupiste, prijel vlak s napisem "cosi" centree. Naskocili jsme tedy do nej. Jake bylo nemile zjisteni, ze vlak co se s nami prave rozjel, jede sice do centra, ale... Haagu :-). Nic no, na dalsi zastavce jsme vystoupili a pockali na spravny vlak. Ze dvou hodin casu se tak stalo 50min., ale i tak to stalo za to. Zde jsou nejake postrehy z rychlo-prohlidky: spoustu krasnych, uzkych a tajemnych ulicek se spousty kavarnickami a hospudkami. Vzduchem se nese "vune" travy (ze by tu byla legalni? :-)) a v ulicich to vypadalo, ze vcera byl mezinarodni mejdan (vsude neporadek). Amsterdam je podle mne raj pro cyklisty. Zaparkovana kola najdete fakt vsude, cyklostezky jakbysmet a dokonce mi prislo, ze cyklisti maji absolutni prednost pred auty, tramvajemi a i chodci. Myslim, ze to mesto stoji za blizsi prozkoumani. Tak snad priste s vice casem. My jsme museli mazat zpatky na letiste, projit dalsi kontrolou a znovu sednout do letadla, tentokrat spolecnosti China Airlines.
Zde jsme konecne dostali svuj vytouzeny obed.