středa 10. listopadu 2010

3. den Hotel Dan

Asi se divíte, že byl první den a najednou jsme u třetího. On totiž v pořadí je skutečně třetí...První byl totiž let :-)
Tak jsem právě dovečeřela celkem dobrý kuřecí salát a k tomu jako bonus úúúžasný čerstvý pomerančový džus. Dneska se toho moc nedělo a tak zkusím popsat alespoň hotel a okolí..
Hotel se jmenuje "Dan Hotels Israel"což je ozdobným písmem napsáno snad na všem. Od ubrousků a tužek počínaje (tužky jsem si odvezla :-D) až po skleničky(ty jsem tam nechala), talíře, ubrusy, župany, ručníky konče. Taky měli vlastní lžíci na boty :-D Je to obrovský komplex s bazénem, fitcentrem, hracím koutkem pro děti hřištěm a spostou restaurací.
Po celé délce jedné strany se táhne nádherná písečná pláž, kterou bez přestání omývá rozbouřené moře. Dovolila jsem si použít výraz "rozbouřené" protože ty vlny co denně vídám a slýchám jsou fakt divoké.
V nabídce jsou služby všeho druhu, od masáží až po donášku jídla na pokoj. Dokonce si zde můžete něco jako au-pair nebo jen slečnu na babysitting (večerní hlídání dětí). Ano nabídka jejich služeb je vážně široká, ale taky si na ně pěkně počkáte, obzvlášť, když nemluvíte hebrejsky. Takže chcete-li horkou vodu na čaj k snídani, doporučovala bych si ji objednat už den před tím večer, páč jinak se vám může stát, že vody na vámi vytoužený čas se dočkáte až když budete na odchodu (Stevova vlastní zkušenost :-D)
Co se týká snídaně a ostatního jídla, pokaždé máte na výběr z tááááááák velkého množství, že není možné něco si prostě nevybrat. Ovocné i zeleninové saláty nejrozmanitějších kombinacích, grilovaná zelenina, čerstvá zelenina, restovaná zelenina, naložená rýže, brambory, hranolky, pitta chléb, párky, kuřecí nugetky a řízečky, kuře na grilu, kuřecí špíz (nezapomeňme, že jsou židé, takže žádná prasátka), kuličky z mletého masa, falafel, kebab, beefburger...apod. A těch druhů dezertů jak tři cukrárny dohromady.
Co se týká počasí je tu celkem bláznivý. V jednu chvíli můžete padnout vedrem a v další minutě si musíte alespoň pro lehčí svetřík. Ani vítr není úplně spolehlivý. Slunce tu vychází....to vlastně nevím...páč každé ráno, když se probudím už je denní světlo, ale zapadá tak kolem 18:00 což je celkem brzy. (jéé to je tááák úžasný jak to moře v dálce šumí!!!)
Okolí hotelu je nádherné. Všude rostou palmy, vysoké i nízké, keře, kytky, upravené skalky, kaktusy, jasmíny prostě romantika :-) Jo a taky jsou tu anglické trávníky. Hned pod naším bytem jsou dva bazény (1pro neplavce a jeden pro plavce) s restautací, ve které když jíte si musíte dávat zatracený pozor na malé ptáčky. Řekla bych, že jsou to místní vrabci, kteří vám buď ukradnou kus jídla(v lepším případě), nebo vás, či to jídlo, po..erou. Taky se mi to stalo :-D Takoví jsou dobří klucí!!! :-D
Přímo před terasou, kde právě sedím, je velký travnatý plac, dosti často využívaný na fotbal a hned za ním chodníček, po kterém čas od času (často) pendlují sem a tam pinglíci v černo-bílém obleku nebo slečny v černých šatech s bílou zástěrkou....

středa 3. listopadu 2010

1. celý den

Vstávání i snídaně proběhli celkem hladce. Vstávala jsem v 7:15 (od 6:00 jsem byla již vzhůru neb Will začal lomcovat s postýlkou) a snídaně proběhla za ostudného řevu Willa i Charlieho, že chtějí to či ono a po našem odchodu tam zbyl pěkný mrdník. Ale i na to jsem si časem zvykla. Jen trošku jak taková snídaně vypadal. Přišli jsme do hotelového bufetu, kde byly švédské stoly...různé druhy pomazánek, sýrů, oliv, zeleniny, ovoce, koláčů a croasantů, cereálií apod.
Hned po snídani se šlo k bazénu, který je v areálu hotelu. Teprve teď jsem mohla vidět jak blízko jsme u moře. Hotel se nachází hned na pobřeží, takže i teď, když sedím na terase pokoje, slyším šumění moře i to jak se vlny tříští na pobřeží a vítr šumí v listech palem. Teda ta teplota bazénu by mohla být vyšší, ale i přes to jsme se s Charliem a Jamesem řádně vyblbli :-D. Všechno bylo fajn až na zmatkařku Naomi...pořád jsme něco hledali. Brýle, mobil, Grace hrneček... pořád něco. V dětském koutku jsme se seznámila s Izraelkou Michel a taky jsem v bazénu zaslechla češtinu. Wau Češi jsou tam taky...U bazénu je bar s bistrem, kam si prý mám zajít, když něco budu chtít a nahlásit číslo pokoje. Jj Steve je na mne jako vždy úúžasně milý a hodný. To Naomi už dneska byla horší. Stále nepochopila, že nejsem strojek a taky neumím číst myšlenky, takže když se mne po obědě, kdy jsem měla plné ruce práce s ukládáním Willa do postele, zeptala se mne, zda už jsem umyla brindáky a já že ne, pak jsem si šla dát pauzu (tzn. sednout ven na lehátko) místo toho abych se věnovala Charliemu (což mi bylo taky dost jasně naznačeno) poznala, že i můj nezdolný optimismus a veselou povahu občas zastíní mrak. Přinutila mne vážně relaxovat a prostě "take rest". Mno moc práce jí to nedalo :-D. Po obědě zase bazén, pak večeře pro mimina (W a G) a pak jsem si konečně i já mohla něco obědnat... dokonce na pokoj.
Dospělí a Charlie odešli na véču mimo hotel a tak jsem tu zůstala sama a mám bbs. Ale pozóóór jsem umytá a sedím venku... ne v koupelně :-D

úterý 2. listopadu 2010

Odlítáme do Izraele

V pátek před 6 hod ranní jsem byla vzbuzena celkem necitelným šťouchnutím do ramena, což mne probralo z mého sladkého spánku.
Eva, Nay a Charlie už byli na nohou a zatím jen zlehka poletovali po bytě. Není divu v šest hodin nás přijel vyzvednout Lorenc, což je takový poloosobní šofér Gordon´s family a pak už jsme jen všcihni a splnou polní frčeli na pro mne již známé letiště Luton.
Tam jsem se podrobila menšímu výslechu..(jak dlouho již žiji s touhle rodinou, co pro ně dělám, jestli bydlím s nimi či sama, jestli už jsem s nima někde byla, jestli už jsem byla v Izraeli a jestli tam někoho znám apod. Zkrátka když letíte do Izraele a nejste židi jste podezřelí. Tak jo, tímhle jsem prošla úspěšně, co bude dál? Nic! Jen nám asi 4x zkontrolovali pas a pak jsme měli 2 hodiny času do samotného odletu. Čas na snídani a pozorování letadel jak vzlítají a přistávají :-)
Nějak jsme to přečkali a tak jsme kolem 9 mohli konečně nastoupit do vééélikého letadla společnosi EL AL s nějakými hebrejskými nápisy a odletět na osm dní do tepla. V letadle jsme seděli tak, že Steve a Charlie byli u oken a Já, Will, Grace a Nay jsme byli uprostřed, takže jsem jako au-apir schytala to nééj :-D.
Musím uznat, že po celou dobu, co jsme nemuseli být připoutaní byl Will jako zlatíčko, ale v mometně kdy signál a pilot ohlásil "please sit on your seat and do your seatbelt" začal chtít k tatínkovi a pak hned zas vidět Charlieho, nebo prostě už jít pryč z letadla. No měla jsem co dělat abych ho udržela na místě.
Samotný let trval něco kolem 5 hodin a tak jsme po celou dobu byli věčně obskakováni stewardkama. Nejdřív jestli chci omeletu, nebo ovoce, pak přivezli něco k pití, pak nabízeli kávu...no prostě mazééc. :-D
Po přistání na nás čekal človíček co nám dělal průvodce. Měli jsme VIP servis, takže jsme všemi těmi pasovými záležitostmi prošli celkem rychle a bez problémů. Když jsme přistáli bylo ještě světlo, ale než jsme všechno vyřídili a nalodili se do přistaveného taxíku, tak se setmělo tak rychle, že jsem z Tel Avivu viděla jen pouliční světla a měsíc na obloze.
Sotva co jsme dorazili na hotel, šli jsme na večeři, která byla amazing!! Takový výběr jídla všeho druhu, různé druhy masa, zeleniny, ovoce, dezertů, salátů, sýrů, pečiva... celá jedna místnost byla věnována jen jídlu :-) Tuto skvělou večeři jsme si dle očekávání ani pořádně neužila, páč první jí děti, pak já, jenže to už najezené děti zas křičí, že se nudí a chtějí jít pryč!! Takže jsem to do sebe rychle naházela a šlo se na pokoj. Po příchodu se vykoupaly děti, převlíkly, vyčistily zuby a mohli jít spát..ne tak já. Byla jsem sice utahaná jako kotě, ale Naomi se Stevem serozhodli, že si zajdou na večeři. Asi si říkáte proč jsem nemohla jít spát. Můj pokoj jsem si totiž dělila s Charliem a Willem a prý kdybych lehla do postele oni by neusnuli a jen bych je rušila a tak musím počkat se vším (sprchou i spánkem) a oni usnou. Což znamenalo sednout si do koupelny a prostě čekat. Takže zatím co si ti dva odešli užít večeři, já jsem dřepěla v koupeně na zemi a snažila se neusnout. Po dvou hodinách jsem se konečně mohla vysprchovat a zalehnout taky.

Za tu jednu noc jsem byla probuzená celkem 3x...pokaždé kvůli něčemu řval Will...