V pátek před 6 hod ranní jsem byla vzbuzena celkem necitelným šťouchnutím do ramena, což mne probralo z mého sladkého spánku.
Eva, Nay a Charlie už byli na nohou a zatím jen zlehka poletovali po bytě. Není divu v šest hodin nás přijel vyzvednout Lorenc, což je takový poloosobní šofér Gordon´s family a pak už jsme jen všcihni a splnou polní frčeli na pro mne již známé letiště Luton.
Tam jsem se podrobila menšímu výslechu..(jak dlouho již žiji s touhle rodinou, co pro ně dělám, jestli bydlím s nimi či sama, jestli už jsem s nima někde byla, jestli už jsem byla v Izraeli a jestli tam někoho znám apod. Zkrátka když letíte do Izraele a nejste židi jste podezřelí. Tak jo, tímhle jsem prošla úspěšně, co bude dál? Nic! Jen nám asi 4x zkontrolovali pas a pak jsme měli 2 hodiny času do samotného odletu. Čas na snídani a pozorování letadel jak vzlítají a přistávají :-)
Nějak jsme to přečkali a tak jsme kolem 9 mohli konečně nastoupit do vééélikého letadla společnosi EL AL s nějakými hebrejskými nápisy a odletět na osm dní do tepla. V letadle jsme seděli tak, že Steve a Charlie byli u oken a Já, Will, Grace a Nay jsme byli uprostřed, takže jsem jako au-apir schytala to nééj :-D.
Musím uznat, že po celou dobu, co jsme nemuseli být připoutaní byl Will jako zlatíčko, ale v mometně kdy signál a pilot ohlásil "please sit on your seat and do your seatbelt" začal chtít k tatínkovi a pak hned zas vidět Charlieho, nebo prostě už jít pryč z letadla. No měla jsem co dělat abych ho udržela na místě.
Samotný let trval něco kolem 5 hodin a tak jsme po celou dobu byli věčně obskakováni stewardkama. Nejdřív jestli chci omeletu, nebo ovoce, pak přivezli něco k pití, pak nabízeli kávu...no prostě mazééc. :-D
Po přistání na nás čekal človíček co nám dělal průvodce. Měli jsme VIP servis, takže jsme všemi těmi pasovými záležitostmi prošli celkem rychle a bez problémů. Když jsme přistáli bylo ještě světlo, ale než jsme všechno vyřídili a nalodili se do přistaveného taxíku, tak se setmělo tak rychle, že jsem z Tel Avivu viděla jen pouliční světla a měsíc na obloze.
Sotva co jsme dorazili na hotel, šli jsme na večeři, která byla amazing!! Takový výběr jídla všeho druhu, různé druhy masa, zeleniny, ovoce, dezertů, salátů, sýrů, pečiva... celá jedna místnost byla věnována jen jídlu :-) Tuto skvělou večeři jsme si dle očekávání ani pořádně neužila, páč první jí děti, pak já, jenže to už najezené děti zas křičí, že se nudí a chtějí jít pryč!! Takže jsem to do sebe rychle naházela a šlo se na pokoj. Po příchodu se vykoupaly děti, převlíkly, vyčistily zuby a mohli jít spát..ne tak já. Byla jsem sice utahaná jako kotě, ale Naomi se Stevem serozhodli, že si zajdou na večeři. Asi si říkáte proč jsem nemohla jít spát. Můj pokoj jsem si totiž dělila s Charliem a Willem a prý kdybych lehla do postele oni by neusnuli a jen bych je rušila a tak musím počkat se vším (sprchou i spánkem) a oni usnou. Což znamenalo sednout si do koupelny a prostě čekat. Takže zatím co si ti dva odešli užít večeři, já jsem dřepěla v koupeně na zemi a snažila se neusnout. Po dvou hodinách jsem se konečně mohla vysprchovat a zalehnout taky.
Za tu jednu noc jsem byla probuzená celkem 3x...pokaždé kvůli něčemu řval Will...
Žádné komentáře:
Okomentovat