9. den Sobota-Clare´s brithday

Hahahaha budíček v 6:30 jo? Ani omylem v 6:00 jsem byla probuzena šeptáním a třesením postele...

Will byl zkrátka vzhůru a nechtěl v tom zůstat sám :-)

Počasí se od rána celkem mračilo a celý den se nemohlo rozhodnout má-li být krásně či ne. Což vlastně bylo plus pro mne, protože místo do bazénu se šlo konečně na pláž. Vlastně to mělo ještě jednu výhodu...za 1. jsme šli naprosto všichni a to i James s taťkou a za 2. mne tím odpadly veškeré starosti o děti zejména o Willa :-D

Opět bylo větrno a vlny si to řádně užívaly. Včera večer taky vydatně lilo, takže písek byl ideální na stavění hradů a všelijakých jiných staveb a na pláži se vytvořil takový menší rybníček ve kterém jsem se zas vyblbla já :-D (kdo si hraje nezlobí!! :-)) Z pláže se šlo rovnou na oběd, který vlastně díky šabatu byl jen v hotelovém bufetu a to...držte se...jedno jídlo za 45liber, šílenost ne?? Takže se tam najedli jen děti a my dospělí jsme si vybrali něco z room-servis(donáška na pokoj) menu. No musím říct, že salát smoked salmon nic moc. Za to večeře....

Poslední večeři jsme měli v Café Café což byla restaurace asi 2minuty od hotelu. Šli jsme tam společně s Clare rodinkou (3+2) James st., James ml., Clare, Bella a Ami. Musím říct, že jsem si to dost užila!! Z celkem chudého, ale chutně vypadajícího menu jsem si vybrala Ice-coffe a Cafe cafe salad. Když to přinesli vypadalo to báječně a ještě líp to chutnalo!! V tom jednoduchém názvu se spojila chuť ovoce se zeleninou a jako chuťový bonbonek ho doplnily kešu oříšky v karamelu a orestované vlašské oříšky. Takže když dojíte tenhle salát ne jenže se cítíte jako v pohádce (a taky naprosto syti), ale ještě k tomu nemusíte si nemusíte dávat ani sladkou tečku na závěr, protože už jste měli kešu v karamelu. A celý tenhle kulinářský zážitek bezvadně doplnila ledová káva se zmrzlinou.

Co víc..Clare má dneska narozeniny, takže jí její manžel James nechal udělat úúúžasný čokoládový dort s prskavkama a čokoládovýma stuhama (nebo jak to popsat). Taky jsem dostala kousek a jak skvěle vypadal tak i tak chutnal. No prostě jsem si ten večer opravdu užila!!!!

Pak už jsem jen vykoupala všechny tři zloduchy a dobalila si zbytek věcí protože zítra ráno v 9:00 se vracíme do Londýna!!!!

Jo a jako bonus z tohoto dne, mám fotku s celou rodinkou a cukry pro Elišku ;-)

8.Den Pátek ŠABAT!

Wow I just can´t believe it I´ve been down the beach and I was splashing in the sea :-) Well this day has been so windy since morning. Tak dobře zase trochu češtiny.

Od rána je pořádně větrno, takže když jsme se vzbudili... 6:30 opět budíček...bylo zataženo a vypadalo to, že každou chvíli se spustí liják, ale jak říkám bylo (a stále je) větrno, takže mračna byla snadno rozfoukaná a sluníčko dostalo svou šanci. Což bylo v kombinaci s osvěžujícím větrem velice příjemné. Takže z původního plánu, že se pojede do Tel Avivu, na což jsem se víc než pochopitelně těšila, sešlo a místo toho se šlo na pláž.

Dobře uznávám...bylo to tam super!!! Díky již zmíněnému větru se tvořily, táááákové vlny, že se tahle, jindy celkem opuštěná pláž docela zaplnila serfaři. Pozdeji jsem zjistila, že ještě jinak se tu využívá větru a to ježděním na vodních lyžích za pomoci draka.

Na pláži jsem si s Charliem dala závod, kdo nasbírá nejvíc mušlí a taky o to kdo najde největší. Obě soutěže jsem vyhrála, takže se mnou pak Charlie hodnou chvíli vůbec nemluvil. Po obědě jsem dala spát oba prcky (Naomi zjistila, že jsem v tom lepší a Will usne dřív) a měla jsem svou chvilku klidu. Takže jsem si zašla pro Ice-kafé a vytvářela si z mušlí různé obrazce, které můžete mimochodem vidět na fotkách ;-)

Když se ti dva skřítci vzbudili, vzala jsem si ven Willa a snažila se ho všelijak zabavit. Jak to vypadalo? Podbíhal mi pod nohama, hráli jsme na honěnou a když už došly nápady jednoduchých her na louce, šli jsme na hřišťátko.

To se taky nachází v areálu a jako největší srandu tam Will objevil vanu s balónky. Jak ten se v ní vydováděl :-D Cestou na hřiště jsme si všimli právě oněch zmíněných draků nad mořem a tak jsme většinu času proseděli na zemi a pozorovali draky, letadla, lidi, obrovské vlny tříštící se o vlnolamy a taky bagr :-D Pak přišla Nay s Grace a klidný a hodný Will byl ten tam.

Dneska jsem zjistila, že jsou tu 2 věci, kterým úplně nerozumím...

1) Naomi prohlásila, že to proč jsem lepší v dávání Willa spát je, ten že jsem s ním častěji a víc si s ním hraju. Ale, když dostane příležitost, že Will chce jít na hřiště vyloženě s ní...pošle mne!!!

2) Ona na mne normálně žárlí!! Když zjistí, že mají děti se mnou zábavu, volá mne, či je dělat něco jiného, nebo mne přijde jako, že vystřídat. Při tom by vážně stačilo aby se nevěnovala pořád jen Grace.

Vzhledem k tomu, že je pátek a je večer je Šabat což znamená, že se nesmí používat nic co je na elektriku. Takže se nesmí ani vařit. Trochu vám dám dohromady v jednom dalším příspěvku co jsem se o Šabatu dozvěděla.

Tento samý poklidný večer se Naomi rozhodla začít balit. Njnto je prostě celá ona. Začala lítat po pokojích a pakovat tohle či ono a pak přišla za mnou zda nevím, kde jsou Grace kraťásky k šatičkám, řekla jsem, že netuším.

Podívala se na mne pohledem..."jak si můžeš dovolit něco takového říct"...a spustila, že ty se ale musí najít, jestli je NENAJDU, že to bude malér, že byly hrozně drahé a kdesi cosi.

Jako bych se já starala, kam ona dává Grace věci, kord když je má u sebe v pokoji. Prostě au-pair u ní znamená mít 100 rukou, 4 oči při čemž 1 pár vyndavací a umět číst myšlenky...takový super-hero :-D

Přesto všechno nelituji, že jsem jela...my English getting better and better every following day, like everybody said a stále zjišťuji co všechno jsem schopná zvládnout a přestát. A taky jsem se ohřála a opálila :-D Takže vzhůru do posledního dne, který bude jistojistě začínat v 6:30 :-D

7.den Čtvrtek 28.10.2010

(psáno před obědem)

Je vedro jako v peci, ani vítr moc nefouká. Děti jsou poo a spí (WaG). Touhle dobou jsem měla být v Jeruzalémě s Naomi a Charliem, tak proč sedím na lehátku před pokojem, že? No asi proto, že to tak mělo být.

Will byl od snídaně protivný, vybíravý, ubrečený...děs a hrůza. Po snídani to bylo ještě horší a tak mu Nay změřila teplotu...tady máme důvod!! Will má teplotu. Od té chvíle to už nebyl protivný Will, ale nemocná chudinka se kterou se zacházelo jako v bavlnce. A od té samé chvíle byl můj odjezd do Jeruzaléma víc a víc ohrožen.

Těsně před obědem jsem se převlékla do dlouhých kalhot, ponožek a vzala jsem si svetr a odebrala jsem se na oběd, při kterém se rozhodlo, že se nikam nejede, že Naomi zůstane s Willem a že se pojede jindy. Vrátila se z recepce, kde byla říct, že nikam nejede, když to najednou se rozhodla jinak, vzala Charlieho utíkala aby to ještě stihla dřív než její taxík zruší. Charlieho to spíš vyděsilo než potěšilo, začal brečet, páč nevěděl co se děje, ale nakonec šel. Takže jsem tu zůstala se Stevem, Grace a Willem a jen doufám, že až se Will vzbudí, bude ok!

(po obědě)

No tak docela to šlo. Účty ze včerejška byly stornovány čímž se ušetřilo kolem 70 šekelů, Will byl jakžtakž, Grace bát capat po trávě a ti dva trosečníci se vrátili kolem 19:00 domů.

K večeři jsem dostala snad nejhnusnější kuřecí salát co jsem kdy jedla. Chery rajčátka+ledový salát+kuře...jo a něco co se tvářilo jako dresing.

Intermezzo

Ono se to řekne být na prázdninách, ale za celou dobu, co jsem tu, jsem viděla jen hotel, pláž, dotkla se moře a dělala ocásek v nákupním centru. Ať se snažím sebevíc asi domů nedovezu ani hlínu ani malinký kamínek z Jeruzaléma čímž nesplním přání... :-( mrzí mne to.

Jsem asi nevděčná, ale po celou dobu co jsem tady...ačkoliv mi kromě volného času nic nechybí...něco/někoho postrádám. Někoho, kdo doufám, si na mne alespoň jednou vzpomenul...:-)(

6.den

6:30 budíček od Willa jako každé ráno. Ale musím se pochválit, ty magnetický tabulky byly super nápad. Každé ráno je využívají a kreslí si na nich a já tak získám další minuty na probuzení se...

Snídaně jsou den o de dne lepší, protože se to míň a míň hrotí.

Po snídani se šlo k bazénu což byla asi nejhorší část dne. Ne pro ten bazén, ale Steve se asi špatně vyspal či co, každopádně s Naomi komunikoval dost sporadicky a tak prostě vzal tašku s věcmi(kterou každý večer připravuji), děti a šel k bazénu. Což bylo fajn, jenže já jsem nevěděla co vzal a co ne. A tím to vše začalo...sotva jsem došla dolů k bazénu..."Kde je Willův kyblík?...na pokoji...chvíli na to..."namazala jsi Charlieho?"...Ne..."Kde je krém?"..Nahoře..(mezitím se Steve odebral pro kyblík)... "Kde je Grace klobouček?"...Nevím..."jak nevíš, má být v kočárku"...atd. Tohle už jsem prostě nevydržela a řekla jsem jí, že skutečně není jednoduchý hlídat celý den jestli Grace někam něco nazašantročila. Přesto, že mi solidně ruply nervy, byla jsem natolik klidná a vyvztekala jsem se až cestou na horu...pro klobouček :-D

Tuhle středu už jsem toho prostě měla tak akorát! A to jsem ještě netušila co mne čeká následující den.

Večer jsem dala spát všechny 3 šmudlínya když se mi je konečně podařilo uspat, přinesli mi jídlo. Přes moji výslovnou žádost aby to vzali přes zahradu, zazvonily na dveřní zvonek, čímž mi vzbudili kluky. Tu spustili hysterický stereo-řev "Iwant mumy!!!!"(Já chci maminku!!) Číšník se mi hned začal omlouvat, ale kdo je znova uspával...já. Taky jsem mu to důrazně řekla :-D

No a jako třešničku na dort, jsem si při podepisování účtu všimla, že mi namarkovali o 50 šekelů víc...really good day.

5. den

Teda noc ze včerejška na dnešek byla šílená!!!

Nechtěl by mi někdo prozradit, kde jsem vzala tóóólik štípanců??? K dnešnímu dni jsem jich napočítala 12!

A každý ten jeden štípanec umí pekelně svědět, navíc s Charliem spím pod jednou dvojpeřinou, kterou mi celou noc bral..:-D

Po snídani (jo zapomněla jsem se pochlubit, že díky mne to vypadá, že Will už nebude muset sedět ve stoličce, ale na židli s polštářkem) se rozhodlo, že půjdeme na pláž. Chachacha rozhodnout se může, ale v téhle rodině nemá hlavní slovo táta s mámou, ale děti a děti (myšleno W a Ch) řekli, že na pláž nechtějí, že chtějí do bazénu. No řekli...Charlie řekl, Will by i šel. Nabídla jsem tedy, že ho vezmu na pláž já. Překvapivě souhlasili a tak jsem dostala peníze, kartu, Willa, kyblíček a šlo se...

Všechno bylo fajn do té doby, než se na terase objevila Naomi s Charliem a začli na nás volat...to Will spustil, že chce maminku a že chce Charlieho apod.!! Od té chvíle mne Naomi štvala snad se vším! Při obědě, že mne posílala s Charliem na záchod (v 5 letech si stále neumí dojít sám), pak co jsem se vrátila, mne poslala znovu na pokoj pro bryndáky a do třetice pro přesnídávku pro Grace. Po obědě, kdy jsem toho měla fakt dost, po tom co jsem zápasila s Willem jenž nechtěl jít spát, řekla dotírajícímu Charliemu, že mne má nechat půl hodiny odpočinout a pak si s ním ten fotbal zahraju. Půl hodiny z celkových 2,5 no není to výhra :-/ Toliko ke svobodné vůli.

(a máme tu nový štípanec). No a aby toho nebylo málo za ten den, tak k večeři jsem si objednala tuňákový salát, ale dneska vyjímečně byli rychlí, tak jsem to měla na stole do 10 minut, což se neslučovalo s tím, že jsem se ještě musela věnovat Grace, tak jsem to prostě nechala stát na stole na verandě. Jaké bylo moje zděšení, když jsem se vrátila k jídlu a půlku tuňáku si tam bezstarostně užírá kočka...BESTIE JEDNA!!! Jak mám kočky ráda, tak bych jí něco provedla...

PS: Ve čtvrtek (za 2 dny) pojedeme do Jeruzaléma...juchůůů!!!!

Den 4.

Včera se toho taky moc special nedělo. Vlastně jo!!

Dopoledne jsme já, Steve a děti šli navštívit jeho rodiče do vedlejšího hotelu. Ten se jmenoval Dan...no nejsou kreativní ti izraelci :-D? Tam jsme strávili skutečně celé dopoledne, protože si Naomi potřebovala odpočinout. Ha ha ha to tedy nevím od čeho :-) Asi od těch jejích rozmazlených dětiček.

Když jsem s ní později mluvila a ptala se jak se měla, prý si odpočinula pořádně a přečetla celých 100 stránek z knížky "Room", úžasné, že :-D

Odpoledne jsme pak hráli fotbal, což se tu hraje pořád, páč Charlie je ním naprosto posedlý. Nejsem si zcela jistá jestli jsme byli i u bazénu, ale co vím, že navečer jsme se přesunuli všichni taxíkama (2) do Marino, což je nákupní centrum a tam jsme měli i večeři. Dala jsem si gnochi houbovou omáčkou a musím říct, že to bylo dobré.

Když jsme se vrátili na pokoj, dozvěděla jsem se, že nikam nejdou a tak mám první večer zcela volno. Můj plánbyl víc než jasný.....

Vzala jsem foťák, mobil, kartu od pokoje (pokoje byly na keycard) a vyrazila trochu fotit po areálu. Hned na to jsem se zeptala na recepci jak se dostanu na pláž a za 5 minut jsem stála na rozehřátém písku jemným jak vata a celá natěšená a netrpělivá vyrazila směr moře. Musím uznat, že jsem se i trochu bála, protože ta pláž je neskutečně velká a byla už tma, ale má touha jít dál byla silnější a tak za nedlouho jsem se procházela podél pobřeží a nohy si nechala omývat nespoutanou, rozbouřenou a úžasně osvěžující slanou vodou. Byla jsem schopná stát na místě dobrých 20 minut a pozorovat jak se z ničeho vytvoří veliká vlna a tak jak nenápadně vznikla, zase zanikne. Zatímco jsem tam stála a pozorovala vše kolem, pod nohama se mi pomalu ztrácel písek a já se propadala níž a níž. Asi jsem troškařka, ale ten okamžik zbožňuji...na nebi svítí jasný měsíc, teplé moře omývá po celém dni utahaná chodidla...jen mít koho chytnout za ruku a byla bych jako v ráji.