A jede se pryč z Londýna

...ne neznamená to, že se mi v Londýně přestalo líbit a tak prchám domů.
V sobotu večer mi volá Evča. "Chtěla bys jet zítra někam na výlet?" S obrovským nadšením odpovídám: "JASNĚ!!! A tak jsem v neděli vstala v sedm hodin, abych na osmou byla na cestě na Hammerstmith, kde mne měl nabrat Jogi s Evčou a Miškem. Teda, že v neděli takhle po ránu budou zácpy, to jsem dost nečekala a tak jsem místo na devátou dorazila v 9:15. V té době jsem stále netušila kamže to vlastně pojedem, ale bylo mi to tak nějak jedno. Miluju cestování v autě a nezáleží mi kam se jede, hlavně, že někam :-). Nutno podotknout, že počasí bylo pěkné slunečné a tak nějak svým způsobem i teplé. První kam jsme zamířili byl Rochester. Rozhodli jsme se pro něj dost spontálně, když jsme objevili mapu Kentu. (Mimochodem Kent není město, jak jsme se z prvu milně domnívali, Kent je veeeeliká oblast. Něco jako kdyby jste chěli navštívit město Šumavu :-D)
Cestou do Rochestru jsme lehce zabloudili a zrovna k nějakému rybníčku. Měli jsme s sebou motorový člunek, co kdysi dostal Miško od Evči a doposud ho nevyzkoušel. Asi je vám jasné, že jsme ho hned vyzkoušeli a zrovinka na tomto rybníčku. Loďka jela perfektně, měla jen jednu chybu...neumí couvat a tak když jste zajeli někam do "zátočiny", tak jste jí museli jít odšťouchnout. A tak jsem chvilkama měla pocit, že ne jen loďka je na dálkové ovládání, ale i Miško. To když loďku "řídila" Evča...nebo loď Evču? :-D Po chvilce našeho blbnutí s člunem přišla nějaká paní a cosi říkala Miškovi. Já, Jogi a Evča jsme stáli na druhém břehu a tak jsme absolutně netušili co si povídají jen četli z Miškova zamračeného výrazu, že to asi nebude nic pěkného. Paní nám přišla oznámit, že toto je soukromý rybníček a její manžel tam chová velkou rybu. Z člunu byla nadšená a tak nám povolila jezdit jen na jedné půlce rybníčka a té, kde je ryba ať se vyhýbáme...asi se bála, že by nám ho ryba snědla :-D
Když jsme se dostatečně vyblbli pokračovali jsme dál do Rochestru. V Rochestru jsme navštívili Rochester Cathedral, kde si Evča měla čest vyzkoušet jaká je zde akustika a poctila tuto katedrálu svou Ave Marií v češtině. (když budete hodně šikovní existuje z tohoto soukromého koncertu video :-)) Měla z toho obrovskou radost, ale před tím taky obrovskou trému, takže to křoví co tam dělám je proto, že potřebovala psychickou podporu :-D Po prohlídce katedrály jsme se prošli po parku u Rochester Castle a vzhledem k tomu, že už byl čas na oběd zamířili jsme do nějakého pubu(hospoda). První co vás 100% zaujme, že je neděle odpoledne a spousta lidí bylo totálně na mol. Našli jsme volné místo a objednali si své papů. Já a Evča jsme si objednali jacket potatoes, Miško lasaně a Jogi Holywood steak. Každý jsme se těšil na to své a myslím, že nejvíc Jogi na ten svůj masový steak. Konečně nám to přinesli a chtěli jsme se pustit do jídla, když v tom Jogi zjistil, že mu přinesli něco jiného. Zavolali jsme si tedy číšnici a řekli jí, že přinesla Jogimu rybu a že on si objednal steak. Chudák absolutně nechápala a tak jí to Jogi ukázal v jídelním lístku. Jaké bylo překvapení, když čísnice řekla:"ale to je ono, tohle je to co jste si objednal". Vysvětlení této záměny přišlo ve chvíli, kdy si Jogi znovu přečetl název toho jídla...nejmenovalo se to Holywood steak, ale podobně a to slovo co znělo jako holywood, bylo pravděpodobně Halibut což je nějaká ryba. Tak což o to, to by ještě nebylo to nejhorší, ale Jogi je masožravec ostatně jako většina chlapů, ale na jeho talíři převažovala brokolice, mrkev, fazole, brambory a ryba. Žádné maso :-D Víc vegetariánské jídlo si neumím představit. No tlemili jsme se mu všichni...to se nedalo se nesmát :-D :-D Po vydatném obědě jsme se rozhodli opustit maličký Rochester a jet navštívit Hever Castle. Jogi to nacvakal do GPS a vyrazili jsme. Musím podotknout, že jsme měli na cestu pouhou hodinu a pár minut, protože bylo kolem půl třetí a poslední prohlídka byla v 16:00. Cestou jsme jednou zakufrovali a jednou chytli objížďku, takže asi tušíte správně, že jsme to nestlihli. Dorazili jsme přesně, když vyháněli všechny návštěvníky z areálu. Tak jsme vyfotili pár obrázků z dálky a zklamaně odešli. A co teď? Domů se nám ještě nechtělo a v původním plánu bylo vidět moře...hurá k Severnímu moři do města Sheernes. (pro větší efetk z vyprávění doporučuji prohlédnout mapu pod článkem. Pak pochopíte jak moc funny bylo naše cestování) Chtěli jsme stihnout alespoň západ slunce nad mořem....ani to se nepovedlo. Neposlušné slunce si klidně zapadlo v průběhu naší cesty za mořem. GPS nás zavedla na velké parkoviště u Tesca...no jo, ale to přeci není moře. Tesco, benzínka, ale kde je to moře...U toho parkoviště byla zídka a tak jsem na ní vylezla. Yes! Za zídkou bylo opravdické moře. Prošli jsme se chviličku po pláži, udělali několik romantických snímků(možno vidět na rajčeti) a vyrazili zpět do Londýna.