Jenom tak mezi řečí.."mind the gap" je jedno z prvních co se tu naučíte, specielně jestli jezdíte metrem :-D
Tak jsem tady už přes tři měsíce. Toto utíká, co? No i mne. Našla jsem si tu i nějaké nové češky a samozřejmě lidi, se kterýma se dá lecos podnikat. A tak od školní a mojí vlastně první párty jsem byla pozvaná na úžasný
Brazilian barbecue
Sešlo se nás tam něco kolem 25lidí z různých koutů světa, ale převážně z Brazílie..jak jinak :-D. Na zahradním grilu se peklo maso, připravované Fábiem a koupené dokonce v brazilském obchodě, no ostatně jako vše. Teda až na pivo:-D. No pro to jak to chutnalo slov nemám, takže když napíši delicious!!!, tak to musí stačit. Co bylo, ale pro mne zcela nové...kromě spousta lidí..maso se nakrájelo na tlustší nudličky a poté co se opeklo se obalovalo v něčem co se jmenuje farofa a vypadalo to jako strouhanka s něčím smíchaná. Ale musím uznat, že to fakt chuť masa vážně zvýraznilo. Počasí nám přálo a tak jsme mohli venku nerušeně klábosit o všem možném i nemožném co jen dovolovala jazyková bariéra. Krásný večer, který měl být jen můj, mi byl náhle utnut. Naomi mi volala, že Grace je znovu v nemocnici a že by mne potřebovala doma abych pomohla s klukama. Nešlo říct ne, tak jsem jela.
No od téhle akcičky, na které jsem se seznámila se spoustou super lidičkama se pořád něco dělo. Byla jsem s Michelie(další ze spolužaček a taky brazilčanka) v
Covent Garden, což je krásný místo, kde se dá alespoň trošku zaposlouchat do zvuků kytary či opery. Na maličkém náměstíčku se dají sledovat dost divný věci. Za tu dobu co jsme tam s Michelie byly jsme viděli nějakou ženskou, která vlastně dohromady nepředvedla nic, krom pořádnýho šaškování a nějakýho chlápka co se projížděl polonahý na vysokém kole. Anglický exhibicionismus je vážně podivuhodný :-D Kolem páté jsme se musely vrátit neb jedna z Micheliených kamarádek odlítala zpět do Brazílie a tak se s ní chtěla jet rozloučit na Heathrow. Neměla jsem co dál na plánu a tak jsem jela s nima. Jo ještě před tím jsem dostala dáreček od velikonočního zajíčka :-). Cestou na Heathrow jsem se dozvěděla, že dvě z holek (Michelie a Janaina) jsou taky skautky a tak náš rozhovor dostal najednou úplně jiný spád a zbytek lidí moc nechápal :-D Asi si to dokátežete představit, mluvili jsme o barvě a uzpůsobení kroje, o odborkách a táborech apod. Večer mne pak Janaina pozvala k sobě domů, takže jsem se zůčastnila svého prvního karaoke a takové menší brazilsko-japonské párty :-D
Hned v pondělí, bylo to velikonoční, jsme se rozhodli využít prázdnin ve škole a jet mrknout znovu na
London Bridge. Kdo my? Já, Michelie, Joel a Fábio. Počasí nám opravdu přálo, ale co jsem si odnesla z tohohle výletu jako poučení.."řekne-li vám někdo z Brazílie, že přijde za pět minut, tak si klidně běžte na 15 minut na kafe a pak máte i pět minut na toaletu, pak se toho někoho dočkáte :-D. Jj na Fábia jsme čekali fakt dost dlouho.
Další neděli 11.4.2010 jsme naplánovali s Fábiem, že spolu ostatníma lidma podniknem výlet na Buckinghamský palác a pak do Natural History museum. Měla jsem jít já, Fábio, Janaina, Michelie. Jak už to tak, ale bývá nakonec to celé dopadlo jinak.
Ale o tom v dalším článku, dneska se mi už zavírají oči...
Doufám, že jsem aspoň trošku zalepila vééééélikou mezeru, které jsem si plně vědoma. Piště lidičky, pište a podporujte mne v chuti psát dál.
Huráá ty jsi nezapomněla psát !!! Jsem ráda,že si stále užíváš a že máš spoustu kamarádů, s kterýma ti je dobře. To je neuvěřitelný že to tak letí a ty budeš mít za sebou polovinu. Nicméně do té druhé poloviny hodně zdaru a spoustu sluníčkových dnů.
OdpovědětVymazat