Camden Town a hokej u Evky

Autobusák ohlásil Camden Town station (pozn. pokaždé když to končí station, znamená to, že můžete přestoupit na metro). Autobus byl fakt narvaný k prasknutí a tak jsme s Grazi vystoupily ven aby se ti lidi dostali z busu, to se přeci normálně dělá, jenže pak když jsme chtěly znovu zalézt, začal na nás autobusák křičet, že musíme zaplatit, nebo vystoupit. Tak jsme vystoupily....jj za dobrotu na žebrotu. Camden Town je dle mého názoru dost divná část Londýna. Všude je spoustu obchůdků s černým, potrhaným oblečením, nebo naopak přehnaně barevné s křiklavými barvami. Spoustu potetovaných mladých lidí s čírem na hlavě a s piercingem všude možně. No jeden by se bál. Jeden možná, ale my jsme byly dvě, takže jsme neohroženě vyrazily do hlavní tržnice.
První co stojí za to navštívit je menší tržiště s dřevěnýma, barevnýma boudičkama a s velkýma sochama lvů. Z toho "tržišťátka" se vydejte podél řeky, projdete pod mostem a octnete se v něčem čemu se říká "Camden Lock". Vééééélikáááánské tržiště. Část je zastřešená, část ne, v prostoru je rozmístěno spoustu soch koní a všeho co se jich týká. Sochy jsou buď kamenné, nebo bronzové. Ve skutečně bohaté nabídce obchodů a obchůdků si najde každý to své. Od ethna, retro, punk až po středověké kostýmy, staré obrazy, knížky, budhistické čepičky(takový ty hodně barevný), svíčky, šperky, vázy...prostě všechno. Na projití celé tržnice potřebujete bez mála 4hodiny a i po tom máte pocit, že jste jistě něco vynechaly. Koho unaví věčné chození, nabízí se zde pestrá nabídka světových kuchyň. Polská, Čínská, Thajská, Brazilská, Indická, Italská, dokonce tu myslí i na vegetariány. Nejen, že tu pořídíte snad vše, ale ještě k tomu to seženete povětšinou levně. Jak se tady snažím popsat celé to úžasné místo, tak zjišťuji jak málo slov znám, protože se mi jich prostě nedostává, abych vylíčila ten veliký zážitek.
Kolem půl páté už jsme byly obě uťapkané a tak jsme se vydaly hledat zastávku našeho autobusu. Po chvilce pátrání a domlouvání, který autobus bude nejvýhodnější. Během cesty jsme se rozloučily a já pokračovala dál sama domů.
Doma jsem, ale nezůstala dlouho, protože jsem byla domluvená, že kolem sedmé se sejdu s Evčou na Piccadilly a pojedeme k ní sledovat hokej. Vždyť jsme hrály s Ruskem! Sraz byl před Rainforest coffe (věrný čtenáři ví o čem je řeč) a protože jsem měla ještě čas, zašla jsem se dovnitř podívat jestli onen známý strom bude konečně mluvit. Hurá!!! Mluvil, mrkal, had kroutil očima, krkem a vyplazoval na mne jazyk, papoušek křičel a opičky přímo hulákaly...dokonalé! Když jsem vyšla ven, Evča akorát přicházela a tak jsme se společně vydaly hledat, kde nám jede něco k ní. V 7:15 jsme vyrážely z Trafagaru a k Evče jsme s jedním přestupem dorazily kolem 8:30...šílený ty zácpy všude! Hokej jsem sledovaly na slovenské stránce (zlatí naši komentátoři) a vydržela jsem až do konce, takže jsem viděla jak nás rusáci rozdrtili 2:4 a vyrazila domů.
Dorazila jsem v půl dvanácté a padla jak zabitá.