4.12.2014
Huraaa jde se na delfiny! Ne nezblaznili jsme se, jen vcera pani v icku mimo jine zminila, ze kdyz vyrazime na brzkou ranni prochazku po pobrezi, budeme mit sanci je videt. Byla jsem tak natesena, ze se mi nechtelo nijak dlouho tahat Jiru ze spacaku. Upravila jsem si sedadlo ridice do nelezici polohy a rozjela se s nim jeste ve spacaku do centra. (Po par metrech se z nej zacal soukat a prevlekl se :-)). Takze rano, ac nebylo uplne nejtepleji, jsme si prochazku udelali. Hmmm :-( jak jinak delfiny jsme nevideli. Zato jsme slyseli spoustu ptaku a nektere i zahledli. Zjistili jsme se, ze tady holuby vydavaji zvuk jako monotonni alarm...hu..hu..hu :-). Prochazka to mela byt kratka a tak jsme vyrazili bez snidane. Cesta zpatky vedla po plazi. Pocasi na koupani opravdu nebylo, tak jsme si aspon smocili chodidla. Chuze v pisku je docela narocna a nez jsme onu hodinovou prochazku dokoncili byli jsme uplne vyhladli. Ihned po navratu jsme tedy vybalili snidani a taky stan, ze ho konecne ususime. Behem prochazky jsme objevili, ze u plaze jsou verejne venkovni sprchy, slunicko taky zacinalo svitit... nebylo o cem premyslet. Capli jsme rucniky a sprchace a slo se na vec.
Cistounky a s plnyma briskama jsme se vydali opet na icko, ve snaze pripojit se znovu na net. Ani na podruhe jsme nebyli uspesni. Napadlo nas tedy zajit do McDonaldu. Tam preci maji wifi vzdy. Abychom tam nebyli jen jako wifi-prizivnici objednali jsme si menu (hamburger, hranolky a kolu) za 8.50$. Zkouseli jsme se pripojit znovu a znovu, ale vzdy po 2minutach to spadlo. Po pul hodine jsme to vzdali. Byla to nejdrazsi wifi a jeste neuspesne :-(. Dosli jsme si tedy alespon koupit novy plyn do varice. V outdoorovem obchode nastesti meli presne takovou bombicku co jsme potrebovali. Aspon jeden uspech :-).
Po prochazce marinou, kde kotvilo spoustu rybarskych lodi, jsme se znovu usadili do auta a vyrazili dal. S Lake Entrance jsme se rozloucili pohledem z vyhlidky nad mestem a sinuli si to smer Sale. Dalsim cilem je totiz narodni park Wilsons Promontory.
Cestou jsme se stavili na malicke benzince v...kterou obshluhoval starsi par. Vypadalo to, ze jim tam cely den nikdo nezavital, protoze pan byl velmi upovidany. Vyptaval se nas odkud jedeme, kam jedeme a odkud jsme a jak dlouho tu jsme apod. S ochotou jsme mu na vsechno odpovedeli (teda spis Jirik). Kdyz se dozvedeli, ze jedeme do Wilsons Promontory, celi se rozzarili a doporucili nam, at se rozhodne stavime na Agnes Falls. Bylo to cestou, tak proc ne.
Uz se smrakalo a pomalu bylo potreba hledat misto na spani. Ale Agnes Falls byly kousek a tak jsme tam zajeli jeste ten vecer. Vodopady samy o sobe byly krasny, ale co jsme ocenili jeste vic, byl u nich altanek, toalety a nikde nikdo. Rozhodli jsme se, ze toto bude nas dnesni nochleh. Uvarili jsme veceri (na drobno nakrajene brambory, jsme na plynu varili vic nez pul hodinu), upravili auto na spani a slo se spat. Zitra nas ceka trek ve Wilsons Promontory.
Huraaa jde se na delfiny! Ne nezblaznili jsme se, jen vcera pani v icku mimo jine zminila, ze kdyz vyrazime na brzkou ranni prochazku po pobrezi, budeme mit sanci je videt. Byla jsem tak natesena, ze se mi nechtelo nijak dlouho tahat Jiru ze spacaku. Upravila jsem si sedadlo ridice do nelezici polohy a rozjela se s nim jeste ve spacaku do centra. (Po par metrech se z nej zacal soukat a prevlekl se :-)). Takze rano, ac nebylo uplne nejtepleji, jsme si prochazku udelali. Hmmm :-( jak jinak delfiny jsme nevideli. Zato jsme slyseli spoustu ptaku a nektere i zahledli. Zjistili jsme se, ze tady holuby vydavaji zvuk jako monotonni alarm...hu..hu..hu :-). Prochazka to mela byt kratka a tak jsme vyrazili bez snidane. Cesta zpatky vedla po plazi. Pocasi na koupani opravdu nebylo, tak jsme si aspon smocili chodidla. Chuze v pisku je docela narocna a nez jsme onu hodinovou prochazku dokoncili byli jsme uplne vyhladli. Ihned po navratu jsme tedy vybalili snidani a taky stan, ze ho konecne ususime. Behem prochazky jsme objevili, ze u plaze jsou verejne venkovni sprchy, slunicko taky zacinalo svitit... nebylo o cem premyslet. Capli jsme rucniky a sprchace a slo se na vec.
Cistounky a s plnyma briskama jsme se vydali opet na icko, ve snaze pripojit se znovu na net. Ani na podruhe jsme nebyli uspesni. Napadlo nas tedy zajit do McDonaldu. Tam preci maji wifi vzdy. Abychom tam nebyli jen jako wifi-prizivnici objednali jsme si menu (hamburger, hranolky a kolu) za 8.50$. Zkouseli jsme se pripojit znovu a znovu, ale vzdy po 2minutach to spadlo. Po pul hodine jsme to vzdali. Byla to nejdrazsi wifi a jeste neuspesne :-(. Dosli jsme si tedy alespon koupit novy plyn do varice. V outdoorovem obchode nastesti meli presne takovou bombicku co jsme potrebovali. Aspon jeden uspech :-).
Po prochazce marinou, kde kotvilo spoustu rybarskych lodi, jsme se znovu usadili do auta a vyrazili dal. S Lake Entrance jsme se rozloucili pohledem z vyhlidky nad mestem a sinuli si to smer Sale. Dalsim cilem je totiz narodni park Wilsons Promontory.
Cestou jsme se stavili na malicke benzince v...kterou obshluhoval starsi par. Vypadalo to, ze jim tam cely den nikdo nezavital, protoze pan byl velmi upovidany. Vyptaval se nas odkud jedeme, kam jedeme a odkud jsme a jak dlouho tu jsme apod. S ochotou jsme mu na vsechno odpovedeli (teda spis Jirik). Kdyz se dozvedeli, ze jedeme do Wilsons Promontory, celi se rozzarili a doporucili nam, at se rozhodne stavime na Agnes Falls. Bylo to cestou, tak proc ne.
Uz se smrakalo a pomalu bylo potreba hledat misto na spani. Ale Agnes Falls byly kousek a tak jsme tam zajeli jeste ten vecer. Vodopady samy o sobe byly krasny, ale co jsme ocenili jeste vic, byl u nich altanek, toalety a nikde nikdo. Rozhodli jsme se, ze toto bude nas dnesni nochleh. Uvarili jsme veceri (na drobno nakrajene brambory, jsme na plynu varili vic nez pul hodinu), upravili auto na spani a slo se spat. Zitra nas ceka trek ve Wilsons Promontory.
Krásné vyprávění, jako bych tam byla s Váma :)
OdpovědětVymazatPřeju nádherné Vánoce, zlata moje :-*