pondělí 8. prosince 2014

Phillip Island

8.12.
Phillip Island je ostrov lezici pri jiznim pobrezi Australie. Jeho velikou zvlastnosti je to, ze s pevninou, konkretne s mesteckem San Remo, ho spojuje most. Nemusite tedy platit za zadne ferry. Z tohoto duvodu jsme ho mohli navstivit i my.
Z Tooradinu jsme vyrazili kolem osme a chvilku pred devatou jsme stepovali u infocentra. Zde nam pani dala mapu ostrova, nastinila nam vse, co se zde da delat a ze toho bylo opravdu hodne. Tak napriklad, je tu tovarna na cokoladu, koala centrum, moznost vecerniho pozorovani tucnaku malych, nebo navsteva farmy na pridruzenem ostrove Churchil Island. Ze to zni vsechno lakave?? No mozna pro nekoho, kdo ma penez nazbyt. Jako uprimne jen za to, ze se podivate na koalu a tucnaka date za jednoho 35$ vynasobte si to dvema a bude vam jasne, ze oboji dvoji jsme ozeleli. Nastesti je tu i spoustu mist na prochazky a ty jsou zdarma :-).
Prohlidku jsme zahajili na plazi Woolamai Safety Beach. Bylo fakt cerstve rano, tak jsme tam byli naprosto sami. Cesta nevedla ani tak po plazi, ale spise po utesech, ktere byly pokryte zeleni. Nizke kericky, syte zelena trava a sem tam nejaka ruzova, ci zluta kyticka, havrani, klokani a kralici...to bylo jedinne co jsme za celou dobu potkali. Ten neuveritelny klid a svezi vzduch byl skvely zacatek dne. A kdyz mluvime o klidu...meli jse opravdu stesti, ze jsme si privstali. Pri navratu na parkoviste se proti nam zacal valit dav lidi, kteri prave prijeli autobusem. Vzhledem k tomu, ze presne v poledne melo byt krmeni pelikanu v San Remo, sedli jsme do vozu a prejeli opet most. Krmeni jiz zapocalo, ale to nevadi. Vypadalo to tak, ze jedna pani z mikrofonem hazela pelikanum (kterych tam bylo asi 20) ryby z velikeho vaku a k tomu povidala o jejich zpusbu zivota. Pelikani se rvaly o hozenou rybu a vypadali u toho fakt vtipne. Martuli mela prilezitost vyfotit si je z blizka a v ruznych pozach.
Z koukani na to, jak se nekdo krmi, nam vyhladlo (vzdyt jsme snidali v sest a ted uz bylo pul jedne) a tak jsme se rozhodli jet zpet na ostrov a na dalsi zastavce udelat obed. Dojeli jsme na Red Rock a zaparkovali pobliz altanku s barbecue (=BBQ= elektricky grill). Videli jsme ho uz nekolikrat na predeslych rest areach, ale nikdy jsme se ho neodvazili pouzit. Tentokrat nam to nedalo a rekli jsme si, ze to zkusime. Den pred tim jsme si v Aldi koupili vyborny levny, mekky salam (3$) (neco jako nas gothaj :-)) a k obedu mely byt testoviny...prave s timto salamem. Jira ho tedy nakrajel na kostky a hodil ho na rozpaleny plat. Jak jsem rekla, byl to nejlevnejsi salam a podle toho se taky choval. Misto toho aby se hezky opekl se prichytaval jak se dalo. Vysledek? Ohraty salam s testovinama. Jeste jsme do toho kydi bazalkovou omacku ze sklenice a byl obed :-). Druhy vysledek byl nehorazne zaneradeny plat (umyli jsme ho po sobe, jsme dobre vychovani ;-)). Slunicko se mezitim taky probudilo a zacalo poradne hrat. Kousek od nas byla plaz. Plan byl jasny...do plavek, rucnik, deku a jde se uzivat slunce a more. Brrr... s prvnim vkrocenim do vody nase nadseni opadlo. Lehli jsme si tedy alespon na deku a travili. Asi po hodine jsme se odhodlali opustit toto misto a presunout se dal, na dalsi turistickou oblast ostrova.
Bylo to hnizdiste racku. Ti ukriceni ptaci byli vsude. Vsude se hadali dospeli racci o raccici a mali raccici piskali hlady, nebo si jen vyzadovali pozornost...kdo vi. Skoro na kazdem kroku bylo nejake hnizdo, coz v tomto pripade znamena dira v zemi. Vsude probihali boje, at uz slovni ci fyzicke, o prizen ptacich dam. Racci se tisnili na malem ostruvku jak sardinky. Pritom o kousek dal bylo misto, kde bylo spoustu rozkvetlych kytek a jen hrstka racku (Marti to komentovala slovy: "tamto je misto pro tvrdaky a tady pro romantiky" :-D).
Z tohoto mista meli byt videt i tuleni, valejici se line na protejsim ostrove a v kvetnu i velryby. Nebylo videt nic...tuleni se zrejmne nemeli naladu producirovat pred turisty. Prosli jsme tedy celou zpristupnenou stezku. Docela to ficelo a tak bylo krasne videt jak se vlny tristi o skaly.
Na zaver jsme si nechali Churchil Island...ouha! Dojeli jsme k brane o ona byla zavrena. Bylo otevreno jen do peti a hodinky ukazovaly sest. No neva i tak jsme si ten den dost uzili.
Vysluneni, vyfoukani a celkem utahani jsme se jiz po treti vratili do Tooradinu, kde jsme si tentokrat postavili stan.

Žádné komentáře:

Okomentovat