7.12. a 9.12.
Jiz podle datumu vidite, ze v Melbourne jme byli celkem dvakrat. Ze by se nam tam tak libilo...no mozna, ale spis to melo jiny duvod. V Melbourne bydli totiz nas dalsi kamarad Michal a ten nas pozval 9. na BBQ. Vlastne nebyt jeho, do Melbourne bychom asi ani nezavitali. Velkomesta jsme na svych toulkach zrovna nevyhledavali :-).
Jiz podle datumu vidite, ze v Melbourne jme byli celkem dvakrat. Ze by se nam tam tak libilo...no mozna, ale spis to melo jiny duvod. V Melbourne bydli totiz nas dalsi kamarad Michal a ten nas pozval 9. na BBQ. Vlastne nebyt jeho, do Melbourne bychom asi ani nezavitali. Velkomesta jsme na svych toulkach zrovna nevyhledavali :-).
7.12.2014
Prvni den jsme do Melbourne dorazili kolem devate rano...po vcerejsi domluve s Michalem. Barak jsme podle adresy nasli celkem bez problemu....ale Michala uz ne. Misa jeste spinkal :-). Probuzen nasim prijezdem nam malatne udelal caj a kafe a poradil kde co a jak ve meste. Zahrnul nas spoustou informaci a taky mapama :-). Vzhledem k tomu, ze venku prselo jak z konve prichazela na mysl prohlidka mesta jen z turisticke linky tramvaje, ktera jezdi v centru zadarmo. Taky dobre.
Po slozitem hledani a krouzeni vsude mozne, jsme konecne nasli jedno misto na zaparkovani, kde se nemuselo nic platit (jinak to stoji v prumeru 3$na hodinu a jeste je to omezene casove). Pocasi se mezitim umoudrilo, takze jsme na prohlidku vyrazili po svych. Jako prvni jsme zasli na Victoria market, kde prodavaji suvenyry, obleceni, ale take spoustu ruzneho jidla. My jsme si ze vsech laskomin vybrali odrezky z sunky..a ze jich bylo :-). Pak jsme se vydali do Chinatownu, kde jsme nic moc zajimaveho nenasli. Nase kroky jsme tedy stocili vice do centra az jsme dosli k rece, u ktere jsme si sedli a naobedvali se. Podel reky vede jakasi promenada s obchody, kramy a restauracemi. Jako vsude, i zde se najdou lidi, kteri se radi exhibuji, takze i zde jsme cestou potkavali nejruznejsi poulicni umelce i neumelce. Protoze uz jsme zacinali byt utapani, rozhodli jsme se zbytek mesta projet tou tramvaji. Pockali jsme si na ni u parlamentu a nebyli jsme sami. Spolecne s nami tam stala skupina cinanu (japoncu, korejcu ci neceho takoveho), kteri si kratili chvili, ze vse fotili...schody, znacky, auta, budovy, sami sebe, pohled na nohy....proste vse. Kdyz konecne prijela, tak jsme do ni nastoupili...byla totalne narvana, prevazne cinany. Popojeli jsme tedy jednu stanici a sli zase po svych. Dalsi zastavka byla na Federation square. Zrovna tam probihal nejaky Fair-trade festival...par stanku a podium, na kterem byla slecna v ultra barbinkovskych satickach :-). Kousek dal mela byt historicka lod...to je neco pro Jiru. Lod tam sice byla, ale podle Jirikovych slov...byla chaba.
Znovu jsme nastoupili na tramvaj, ze se priblizime k nasemu autu...haha. Tramvaj, ac mela jezdit okruzni jizdu, najednou nezatocila, kam jsme potrebovali, ale jela rovne. Na dalsi stanici jsme tedy presedli a jeli nazpatek o 2 stanice v domeni, ze chytneme jinou tramvaj, ktera uz pojede spravnym smerem. Ma to jezdit kazdych 15min....tak uvidime. Cekali jsme 5..10..15..20min a stale nic. Pak prijela jina tramvaj a jeden z polucekatelu se optal ridice, kdyze to prijede ta tramvaj zadarmo. Odpovedi nas moc nepotesil...tramvaj jezdila jen do sesti...bylo pul sedme. Co se dalo delat...vydali jsme se tedy na 7km turu zpet k autu.
Poteseni, ze jsme auto nasli, kde jsme ho nechali, jsme do nej usedli a vydali se zpet do Tooradinu.
Zitra nas ceka Phillip Island.
Prvni den jsme do Melbourne dorazili kolem devate rano...po vcerejsi domluve s Michalem. Barak jsme podle adresy nasli celkem bez problemu....ale Michala uz ne. Misa jeste spinkal :-). Probuzen nasim prijezdem nam malatne udelal caj a kafe a poradil kde co a jak ve meste. Zahrnul nas spoustou informaci a taky mapama :-). Vzhledem k tomu, ze venku prselo jak z konve prichazela na mysl prohlidka mesta jen z turisticke linky tramvaje, ktera jezdi v centru zadarmo. Taky dobre.
Po slozitem hledani a krouzeni vsude mozne, jsme konecne nasli jedno misto na zaparkovani, kde se nemuselo nic platit (jinak to stoji v prumeru 3$na hodinu a jeste je to omezene casove). Pocasi se mezitim umoudrilo, takze jsme na prohlidku vyrazili po svych. Jako prvni jsme zasli na Victoria market, kde prodavaji suvenyry, obleceni, ale take spoustu ruzneho jidla. My jsme si ze vsech laskomin vybrali odrezky z sunky..a ze jich bylo :-). Pak jsme se vydali do Chinatownu, kde jsme nic moc zajimaveho nenasli. Nase kroky jsme tedy stocili vice do centra az jsme dosli k rece, u ktere jsme si sedli a naobedvali se. Podel reky vede jakasi promenada s obchody, kramy a restauracemi. Jako vsude, i zde se najdou lidi, kteri se radi exhibuji, takze i zde jsme cestou potkavali nejruznejsi poulicni umelce i neumelce. Protoze uz jsme zacinali byt utapani, rozhodli jsme se zbytek mesta projet tou tramvaji. Pockali jsme si na ni u parlamentu a nebyli jsme sami. Spolecne s nami tam stala skupina cinanu (japoncu, korejcu ci neceho takoveho), kteri si kratili chvili, ze vse fotili...schody, znacky, auta, budovy, sami sebe, pohled na nohy....proste vse. Kdyz konecne prijela, tak jsme do ni nastoupili...byla totalne narvana, prevazne cinany. Popojeli jsme tedy jednu stanici a sli zase po svych. Dalsi zastavka byla na Federation square. Zrovna tam probihal nejaky Fair-trade festival...par stanku a podium, na kterem byla slecna v ultra barbinkovskych satickach :-). Kousek dal mela byt historicka lod...to je neco pro Jiru. Lod tam sice byla, ale podle Jirikovych slov...byla chaba.
Znovu jsme nastoupili na tramvaj, ze se priblizime k nasemu autu...haha. Tramvaj, ac mela jezdit okruzni jizdu, najednou nezatocila, kam jsme potrebovali, ale jela rovne. Na dalsi stanici jsme tedy presedli a jeli nazpatek o 2 stanice v domeni, ze chytneme jinou tramvaj, ktera uz pojede spravnym smerem. Ma to jezdit kazdych 15min....tak uvidime. Cekali jsme 5..10..15..20min a stale nic. Pak prijela jina tramvaj a jeden z polucekatelu se optal ridice, kdyze to prijede ta tramvaj zadarmo. Odpovedi nas moc nepotesil...tramvaj jezdila jen do sesti...bylo pul sedme. Co se dalo delat...vydali jsme se tedy na 7km turu zpet k autu.
Poteseni, ze jsme auto nasli, kde jsme ho nechali, jsme do nej usedli a vydali se zpet do Tooradinu.
Zitra nas ceka Phillip Island.
9.12.
Jsme znovu v Melbourne. Tentokrat nas, ale ceka vyjizdka na kolech, ktere pro nas sehnal Michal. Auto jsme nechali u jeho domu a po snidani a nutnych mailovych akcich vyrazime na dvou velocipedech do centra. Je pravdou, ze rada silnic ma v Melbourne pruh urceny pro cyklisty a ze se v doprave s nimi pocita, ale v techto pruzich nezridka stoji nejake auto a tak musite vybocit do silnice. Pohyb po nich nam vsak v hustem provozu nebyl prijemny a radsi jsme do centra doputovali po bocnich silnicich, sice bez pruhu pro cyklisty, ale taky bez zastupu aut. V Melbourne a vlastne v cele Australii je povinna prilba a kola se zde hodne kradou, jedeme tedy plne vybaveni vcetne zamku. Nase prvni zastavka smeruje opet do Victoria market, kde si znovu kupujeme jiz osvedcene odrezky ze slaniny a kus feta syra. Po neuspesnem odloveni geokeshingove kesky se presouvame za dalsi do centra, ktere je plne aut a lidi. Po nasem dalsim geoneuspechu (mela to byt mikro kes kdesi ve dvore za restauracema...nic moc misto) mizime z centra a vyhledavame klid u vody, ktera ze dvou stran ohranicuje centrum. Ani dalsi kesku jsme nenasli, zato jsme objevili krasne misto se zvonkohrou, ktera kazdou hodinu vyzvani zname melodie. Co naplat, mirime po brehu k mistnimu centru Sealife tedy velikemu akvariu. Tam se na nas stesti konecne usmalo a jednu tu geopotvoru jsme nasli :-).
Jezdeni centrem uz mame dost, mirime tedy podel vody k parku s botanickou zahradou, kde se chovame jako rebelove a i pres zakaz jizdy na kole na nem alespon kolobezkujeme :-). Navstevujeme jeste Mickey bowl, mistni koncertni misto s krytym jevistem, kde se toho moc nedeje. Cas se krati a my musime zpet, neb nas ceka Michal a dve slecny na BBQ. Marti nalezla super cyklostezku az k Michalovu domu, vedouci podel reky. Svistime si to po neprerusovane cyklosztezce podel reky, mistni nas obcas predjizdeji se vzornym cinknutim na zvonek. Pripadame si jak ns dalnici pro cyklisty.
K Michalovi dojizdime v podvecer. Privita nas vuni grilovaneho masa a sotva uklidime kola uz nas zene ke stolu....to je servis;-). Jirik je po ceste docela zmozen, kolo mu bylo male, sedel na nem jak vosa na bombone a jak priznava, zadnici ma na ctyri ctvrtky. Relax v podobe vecera plneho zabavy, dobreho piti (dokonce i vlastnorucne vyrabeneho piva) a misty i exotickeho jidla, tedy prisel vic nez vhod. Navic jsme ten den nikam nemuseli, spali jsme totiz u Misi v obyvaku, tak hodny na nas byl ;-).
Jsme znovu v Melbourne. Tentokrat nas, ale ceka vyjizdka na kolech, ktere pro nas sehnal Michal. Auto jsme nechali u jeho domu a po snidani a nutnych mailovych akcich vyrazime na dvou velocipedech do centra. Je pravdou, ze rada silnic ma v Melbourne pruh urceny pro cyklisty a ze se v doprave s nimi pocita, ale v techto pruzich nezridka stoji nejake auto a tak musite vybocit do silnice. Pohyb po nich nam vsak v hustem provozu nebyl prijemny a radsi jsme do centra doputovali po bocnich silnicich, sice bez pruhu pro cyklisty, ale taky bez zastupu aut. V Melbourne a vlastne v cele Australii je povinna prilba a kola se zde hodne kradou, jedeme tedy plne vybaveni vcetne zamku. Nase prvni zastavka smeruje opet do Victoria market, kde si znovu kupujeme jiz osvedcene odrezky ze slaniny a kus feta syra. Po neuspesnem odloveni geokeshingove kesky se presouvame za dalsi do centra, ktere je plne aut a lidi. Po nasem dalsim geoneuspechu (mela to byt mikro kes kdesi ve dvore za restauracema...nic moc misto) mizime z centra a vyhledavame klid u vody, ktera ze dvou stran ohranicuje centrum. Ani dalsi kesku jsme nenasli, zato jsme objevili krasne misto se zvonkohrou, ktera kazdou hodinu vyzvani zname melodie. Co naplat, mirime po brehu k mistnimu centru Sealife tedy velikemu akvariu. Tam se na nas stesti konecne usmalo a jednu tu geopotvoru jsme nasli :-).
Jezdeni centrem uz mame dost, mirime tedy podel vody k parku s botanickou zahradou, kde se chovame jako rebelove a i pres zakaz jizdy na kole na nem alespon kolobezkujeme :-). Navstevujeme jeste Mickey bowl, mistni koncertni misto s krytym jevistem, kde se toho moc nedeje. Cas se krati a my musime zpet, neb nas ceka Michal a dve slecny na BBQ. Marti nalezla super cyklostezku az k Michalovu domu, vedouci podel reky. Svistime si to po neprerusovane cyklosztezce podel reky, mistni nas obcas predjizdeji se vzornym cinknutim na zvonek. Pripadame si jak ns dalnici pro cyklisty.
K Michalovi dojizdime v podvecer. Privita nas vuni grilovaneho masa a sotva uklidime kola uz nas zene ke stolu....to je servis;-). Jirik je po ceste docela zmozen, kolo mu bylo male, sedel na nem jak vosa na bombone a jak priznava, zadnici ma na ctyri ctvrtky. Relax v podobe vecera plneho zabavy, dobreho piti (dokonce i vlastnorucne vyrabeneho piva) a misty i exotickeho jidla, tedy prisel vic nez vhod. Navic jsme ten den nikam nemuseli, spali jsme totiz u Misi v obyvaku, tak hodny na nas byl ;-).
Martinko a Jiříku, super čtení :) Je vidět, že neztrácíte ani minutu a pořádně si to užíváte! :) Těším se na další příběhy ze Zélandu!
OdpovědětVymazatDomča