26.12.
Tuk, tuk. Otvirame oci, tukytuk. Koukame kolem auta, nikde nikdo. Tuk, tuk. Jeste jednou pohled kolem dokola, kde nic tu nic, jde to ale jakoby ze strechy. Otevirame dvere a v tu chvili kolem nas prosvisti 4 papousci kakadu. Pred nedavnem tu na rest aree asi parkoval kamion se zrnim a trosku vysypal, to prilakalo ptaky. No, a rada ptaku se vidi v sedive leskle barve naseho auticka a dost histericky do ni klovou. To je panecku rano. Hupsneme do auta a jedeme do Dubba, ktere ma Icko stale zavrene, protoze je jeste svatek. Nevadi, v ceste nam stoji rada mest, je videt, ze se blizime do huste obydlenejsich oblasti. A ja chci k snidani toasty, takze potrebujem BBQ. Projeli jsme Wellingtonem, Icko zavrene a parky bez jedine plotynky. No to je mi civilizace. Nakonec jsme dojeli do Orange, skutecne velkeho mesta se supermarkety a vsim moznym. Icko jsme museli sice chvilku hledat, ale nakonec jsme ho nasli a ziskali i vsechny informace. Nasnidat jsme jeli do nedaleke botanicke zahrady, jeji soucasti bylo i hriste s BBQ. Hriste bylo perfektni, stejne tak BBQ, kam se sjizdeli cele generace rodin. Deti si hrali na hristi, muzi grilovali, zeny povidaly. A do toho my jako parek exotu delali kakao a toasty s marmeladou. Nicmene nam chutnalo. Kam dal? Do Sydney mame dorazit az zitra a jsme nedaleko. Jedeme se podivat, kam se mistni jezdi koupat. U jezera Canobolas bylo skutecne narvano, kdyz je zima na koupani, da se jezdit na kajacich, lodickach a nebo jen tak sedet. Coz taky delame. A varime, jako vzdy a stale na BBQ. Varime caj, ryzi, brambory, po mesici uz to mame zmaknute a esusy prikryvame papirovou krabici, jinak se ve vetru nic neuvari. Vitr je taky duvod proc jsme se nesli koupat, ale to nam nevadilo. Kdyz uz jsme si navarili, vyrazili jsme se podivat na mistni lanovy most. No,byl to spis takovy mostek. No, prosli jsme se po te lavce a vyrazili na nedaleky lookout neboli vyhlidku, jmenem Pinnacle lookout. Ta byla vysoka a skutecne pekna, poskytla nam vyhled do kraje, pokrytem prevazne vinicemi. Slunce uz se zacinalo blizit k okolnim kopcum a my museli dal. Jenze, kde zaparkovat. Opet resime problem jako pred Adelaide, vsude nekdo je, polnacky nejsou. V jednom udoli, kdyz uz to vypada zle, to strihneme asfaltkou primo do lesa. Po obou stranach silnicky jsou domy, az na jejim vrcholu silnice zahne a na jedne strane jsou pastviny, na druhe veliky pozemek na prodej s otevrenou branou. To je nase sance, za sera vjizdime dovnitr a stavime auto prednimi koly na hromadu, abychom v aute spali aspon trochu rovne. Jinak jsme vzdy na sklopenych sedadlech sjizdeli dolu. Misto je super, v noci se kolem rozsvecuji okna vzdalenych domu a my si rikame, ze takhle drzi jsme jeste nebyli. Jeste ze je to posledi noc. Take registrujeme velike ochlazeni, ze 40°C pred 3 dny mame nyni 14. Ma to ale i sve vyhody, po tydnu nam konecne ztuhlo jinak bezpecne tekute maslo. V noci fouka, nad nami jsou stromy, mame obavu o auto, aby na nas neco nespadlo. V noci se obcas budime a kontrolujeme okoli. Jeste ze je tohle posledni noc v Australii v aute.
Tuk, tuk. Otvirame oci, tukytuk. Koukame kolem auta, nikde nikdo. Tuk, tuk. Jeste jednou pohled kolem dokola, kde nic tu nic, jde to ale jakoby ze strechy. Otevirame dvere a v tu chvili kolem nas prosvisti 4 papousci kakadu. Pred nedavnem tu na rest aree asi parkoval kamion se zrnim a trosku vysypal, to prilakalo ptaky. No, a rada ptaku se vidi v sedive leskle barve naseho auticka a dost histericky do ni klovou. To je panecku rano. Hupsneme do auta a jedeme do Dubba, ktere ma Icko stale zavrene, protoze je jeste svatek. Nevadi, v ceste nam stoji rada mest, je videt, ze se blizime do huste obydlenejsich oblasti. A ja chci k snidani toasty, takze potrebujem BBQ. Projeli jsme Wellingtonem, Icko zavrene a parky bez jedine plotynky. No to je mi civilizace. Nakonec jsme dojeli do Orange, skutecne velkeho mesta se supermarkety a vsim moznym. Icko jsme museli sice chvilku hledat, ale nakonec jsme ho nasli a ziskali i vsechny informace. Nasnidat jsme jeli do nedaleke botanicke zahrady, jeji soucasti bylo i hriste s BBQ. Hriste bylo perfektni, stejne tak BBQ, kam se sjizdeli cele generace rodin. Deti si hrali na hristi, muzi grilovali, zeny povidaly. A do toho my jako parek exotu delali kakao a toasty s marmeladou. Nicmene nam chutnalo. Kam dal? Do Sydney mame dorazit az zitra a jsme nedaleko. Jedeme se podivat, kam se mistni jezdi koupat. U jezera Canobolas bylo skutecne narvano, kdyz je zima na koupani, da se jezdit na kajacich, lodickach a nebo jen tak sedet. Coz taky delame. A varime, jako vzdy a stale na BBQ. Varime caj, ryzi, brambory, po mesici uz to mame zmaknute a esusy prikryvame papirovou krabici, jinak se ve vetru nic neuvari. Vitr je taky duvod proc jsme se nesli koupat, ale to nam nevadilo. Kdyz uz jsme si navarili, vyrazili jsme se podivat na mistni lanovy most. No,byl to spis takovy mostek. No, prosli jsme se po te lavce a vyrazili na nedaleky lookout neboli vyhlidku, jmenem Pinnacle lookout. Ta byla vysoka a skutecne pekna, poskytla nam vyhled do kraje, pokrytem prevazne vinicemi. Slunce uz se zacinalo blizit k okolnim kopcum a my museli dal. Jenze, kde zaparkovat. Opet resime problem jako pred Adelaide, vsude nekdo je, polnacky nejsou. V jednom udoli, kdyz uz to vypada zle, to strihneme asfaltkou primo do lesa. Po obou stranach silnicky jsou domy, az na jejim vrcholu silnice zahne a na jedne strane jsou pastviny, na druhe veliky pozemek na prodej s otevrenou branou. To je nase sance, za sera vjizdime dovnitr a stavime auto prednimi koly na hromadu, abychom v aute spali aspon trochu rovne. Jinak jsme vzdy na sklopenych sedadlech sjizdeli dolu. Misto je super, v noci se kolem rozsvecuji okna vzdalenych domu a my si rikame, ze takhle drzi jsme jeste nebyli. Jeste ze je to posledi noc. Take registrujeme velike ochlazeni, ze 40°C pred 3 dny mame nyni 14. Ma to ale i sve vyhody, po tydnu nam konecne ztuhlo jinak bezpecne tekute maslo. V noci fouka, nad nami jsou stromy, mame obavu o auto, aby na nas neco nespadlo. V noci se obcas budime a kontrolujeme okoli. Jeste ze je tohle posledni noc v Australii v aute.
Žádné komentáře:
Okomentovat