14.12.
Probouzime se na brehu jezera Tailor teplem ze slunicka, ktere se opiralo do naseho stanu. Dnes jsme si prispali do pul devate a pro osvezeni si davame rychlou koupel v jezere, kam mezitim dorazili pelikani a posedali na stromy trcici z vody. Rychle balime a razime k jezeru Greenlake, kde mame zjistene BBQ. K nasemu nemilemu prekvapeni bylo v dost spinavem stavu, ale na ohrati mleka stacilo. Po rychle snidani jsme vyrazili do nejblizsiho mesta Horsham do infocentra pro mapy, internet a informace o pocasi a co je v okoli k videni. Doplnili jsme vodu, v blizkem Aldi jsme dokoupili zasoby a doprali si luxus v podobe baliku minizmrzlinek, ktere jsme okamzite zbodli. Nanuky staly 3$. Pak jsme vyrazili na blizkou horu kameni Mt. Arapiles. Z vrsku byly krasne videt Grampians a take bila jezera ktere jsme se rozhodli prozkoumat. Cesta k tomu nejblizsimu nebyla jednoducha, museli jsme vstoupit na cisi pozemek. Nakonec jsme se octli na prazdne plose s dnem pokrytym temer ztuhlym bahnem. Cast byvaleho jezera byla zasolena. V blizke trave byly jiz zcela vybelene kostry zvirat, asi ovci. Nase dalsi cesta mirila do mesta Nhill, skrz Little desert NP. Ten jsme projeli bez zastavky, nebylo prilis proc zastavovat a venku bylo pres 30°C. Ve meste Nhillu bylo infocentrum zavrene, dotankovali jsme benzin, fotili trucky s dvema vleky a dozvidame se od ridice jednoho z nich, ze kamiony jezdi s az ctyrmi vleky v severnim teritoriu (temto truckum sre zde rika roadtrain= silnicni vlak). V Nhillu jsme obdivovali krasny vanocni stromecek v altanu na hlavni tride. Jeden z mala, ktery nebyl preplacany a byl vkusny. Pak jsme nabrali smer Adelaide. V nasi dalsi zastavce, meste Kaniva bylo infocentrum take zavrene. Po zdrave uvaze a zohledneni predpovedi pocasi (na nasi otazku jak ma byt nasledujici dny, pani na icku odpovedela strucne a jasne...Hot!) se rozhodujeme dojez jeste dnes k mori jizne od Adelaide. Radime patou podmorskou a stovkou si to valime na Adelaide. V meste Tintinara jsme opustili dalnici a zamirili k 60km vzdalenemu mori. Celou cestu jsme nepotkali ani jedno auto, zato havrany ano a jednoho jsme srazili, ci spis on do nas naletel. Za naraznikem nam nechal pamatku v podobe peri. K mori dorazime pred zapadem. Jakmile jsme vylezli z auta, uderil nas smrad podobny syrovodiku. More je zde oddeleno od pevniny velmi dlouhou kosou, na ktere hnizdi ptaci a voda za ni je spise stojici a tlejici. Kochali jsme se tedy jen kratce, pryc ze smradu. Odjeli jsme silnici na sever a utaborili se asi pul kilometru za odbockou po prasne silnici. K veceri si Jirka do cinske polevky uvaril labuznicky mrkev a udelal si i krutony. Spali jsme v aute. Za ohradou se pasli cerni byci a na druhe strane hopsali klokani.
Probouzime se na brehu jezera Tailor teplem ze slunicka, ktere se opiralo do naseho stanu. Dnes jsme si prispali do pul devate a pro osvezeni si davame rychlou koupel v jezere, kam mezitim dorazili pelikani a posedali na stromy trcici z vody. Rychle balime a razime k jezeru Greenlake, kde mame zjistene BBQ. K nasemu nemilemu prekvapeni bylo v dost spinavem stavu, ale na ohrati mleka stacilo. Po rychle snidani jsme vyrazili do nejblizsiho mesta Horsham do infocentra pro mapy, internet a informace o pocasi a co je v okoli k videni. Doplnili jsme vodu, v blizkem Aldi jsme dokoupili zasoby a doprali si luxus v podobe baliku minizmrzlinek, ktere jsme okamzite zbodli. Nanuky staly 3$. Pak jsme vyrazili na blizkou horu kameni Mt. Arapiles. Z vrsku byly krasne videt Grampians a take bila jezera ktere jsme se rozhodli prozkoumat. Cesta k tomu nejblizsimu nebyla jednoducha, museli jsme vstoupit na cisi pozemek. Nakonec jsme se octli na prazdne plose s dnem pokrytym temer ztuhlym bahnem. Cast byvaleho jezera byla zasolena. V blizke trave byly jiz zcela vybelene kostry zvirat, asi ovci. Nase dalsi cesta mirila do mesta Nhill, skrz Little desert NP. Ten jsme projeli bez zastavky, nebylo prilis proc zastavovat a venku bylo pres 30°C. Ve meste Nhillu bylo infocentrum zavrene, dotankovali jsme benzin, fotili trucky s dvema vleky a dozvidame se od ridice jednoho z nich, ze kamiony jezdi s az ctyrmi vleky v severnim teritoriu (temto truckum sre zde rika roadtrain= silnicni vlak). V Nhillu jsme obdivovali krasny vanocni stromecek v altanu na hlavni tride. Jeden z mala, ktery nebyl preplacany a byl vkusny. Pak jsme nabrali smer Adelaide. V nasi dalsi zastavce, meste Kaniva bylo infocentrum take zavrene. Po zdrave uvaze a zohledneni predpovedi pocasi (na nasi otazku jak ma byt nasledujici dny, pani na icku odpovedela strucne a jasne...Hot!) se rozhodujeme dojez jeste dnes k mori jizne od Adelaide. Radime patou podmorskou a stovkou si to valime na Adelaide. V meste Tintinara jsme opustili dalnici a zamirili k 60km vzdalenemu mori. Celou cestu jsme nepotkali ani jedno auto, zato havrany ano a jednoho jsme srazili, ci spis on do nas naletel. Za naraznikem nam nechal pamatku v podobe peri. K mori dorazime pred zapadem. Jakmile jsme vylezli z auta, uderil nas smrad podobny syrovodiku. More je zde oddeleno od pevniny velmi dlouhou kosou, na ktere hnizdi ptaci a voda za ni je spise stojici a tlejici. Kochali jsme se tedy jen kratce, pryc ze smradu. Odjeli jsme silnici na sever a utaborili se asi pul kilometru za odbockou po prasne silnici. K veceri si Jirka do cinske polevky uvaril labuznicky mrkev a udelal si i krutony. Spali jsme v aute. Za ohradou se pasli cerni byci a na druhe strane hopsali klokani.
Žádné komentáře:
Okomentovat