neděle 3. ledna 2010

Cesta do Anglie

Tak a je to tady. Je přesně 2.1.2010, stojím na nádraží ve Varech a loučím se s rodičema...těžké loučení.
I přes značné zpoždění, do Prahy jsme přijeli ne na čas, ale dokonce ještě o několik minut dřív. Na Florenci na mne již čekala Eliška, se kterou jsme si šly sednout do cukrárny Hájek. Dala mi ještě nějaké dárky na cestu a s sebou. Cukrárnu jsme opustily kolem 16:45, protože v 17:00 měl přijet autobus na Florenc a taky přijít Anička a Markétka. Byly tam, holky nezklamaly.
No musím uznat, že nebýt jich (všech 3) tak se na tom Florenci asi zcvoknu, protože přijely dva autobusy a začaly pravé zmatky. Nikdo netušil, kam má nastoupit. Když už jste se probojovali k ukládacímu prostoru na zavazadla, tak vám pan řidič řekl, že nejprve vás musí stewardka odškrtnout. Tak jsem se vrhla do davu s tím, že si mne odškrtne a pak konečně dám ten kufr. Jaké bylo překvapení, když mi řekla, že mne tam nemá a že jisto jistě jedu jiným busem. Šla jsem tedy zkontrolovat první bus. Heurééka, mé jméno bylo na seznamu. Tam to probíhalo mnohem klidněji. Steward byl naprosto profesionální a nenechal si v tom udělat zmatek, odškrtl mne...nalepil na kufr nálepku s číslem, kterou jsem pak dostala i na jízdenku a odbavil mi kufr. Naposledy jsem objala všechny tři holky(dostala od nich na cestu lízátka z Anglie a studentskou) a sedla do autobusu plna očekávání co mne v následujících hodinách asi čeká.

První zastávka kde jsme stavili byla Plzeň, ale tam to bylo jen na 5minut. Další 20-ti minutová byla na Rozvadově a to přesně ve 20:39, naposledy jsem zavolala domů a už jsem byla za hranicema. Nesním zapomenout, že nás neminula náhodná kontrola německých celníků:-).
1. země kterou projíždme je Německo. Sedím v autobuse a tak nějak se mi honí hlavou spoustu myšlenek...přemýšlím nad lidma co mne přišli vyprovodit, napsali sms, nebo zavolali(a že jich bylo...DĚKUJI!!!), dali něco pro štěstí či k papů na cestu(taktéž DĚKUJI!)
V telce nám pustil "Příběh žraloka" češtině a hned na to, snad aby to vyrovnal "Rozehřívací kolo" v angličtině s titulkama(celkem peklo na display, který skáče a je daleko). Po tomhle filmu jsem se rozhodla spát...měla jsem sice polštářek :-D, ale moc to nešlo. Místo toho jsem se dala do řeči s klukem co seděl přesně na druhém konci sedaček....což mi připomíná, že jsem nenpsala, že jsem seděla naprosto v zadu na 5, kde jsme nakonec byli jen dva, takže komfort...po krátkém rozhovoru, mi řekl, že mi pomůže v Londýně se zorientovat v metru a tak jsem byla zase o něco klidnější. A taky mne osvobodil od 17-hodinového mlčení(přesně tak dlouho měla trvat cesta).
Kolem 5:00 jsme stavili na nějaké benzínce v Belgii. Kuřáci celý natěšení jak si zapálí se hnali ven. Taky jsem se hnala ven, ale za úplně jinou drogou...čerstvým vzduchem. Nadýchala jsem se čerstvého vzduchu, prohlédla jsi benzínku v Belgii, uprosila stewarda o kapučíno a razili jsme dál.
Na chvilku jsem usnula, ale ne na moc dlouho, protože mne baví koukat z okna na světýlka a na měsíc. Někdy před 8:00 ještě stále našeho času, se světýlka začala množit a tak jsem poznala, že se blížíme k francouzsko-anglickým hranicím, což mi později potvrdil steward. Museli jsme vystoupit, projít kontrolou. Zase mi ten pas prošel a tak jsem se mohla vrátit do busu a pokračovat do Eurotunelu...Nevěděla jsem co od toho mám čekat a nakonec jsem zjistila, že vlastně nic. Autobus vjede do roury(vlaku) tam zastaví, vlak jede a i když je všude spousta okýnek vidíte maximálně tmu a sem tam nějaké zelené proužky světla :-D toliko slavný Eurotunel. Po výjezdu mi přišla sms "Vítejte ve Velké Británii!" a tak jsem poznala, že jsem skutečně v Británii. Venku pomalu vycházelo slunce a tak jsem se kochala ranním rozbřeskem, páč za okny bylo vidět jen křoví, sem tam strom jinak nic. Jako raníček nám pustili "Jáchyme hoď ho do stroje". Tenhle film mne moc neba a protože soused spal, tak jsem si raději četla Oliwera Twista.
Najednou začalo přibývat baráčků a tak jsem se dozvěděla, že už jsme v Londýně. Cestou jsem viděla ono pověstné London eye, Westminster, Big ben jo a taky obchod, který se jmenoval Books etc.(Knihy apod.)...
10:00 londýnského času...konečná Victoria station...jsem v Londýně...skutečně!!!

4 komentáře:

  1. Vitej v klubu cestovatelu Evropou...preju dostatek dobrodruzstvi,radost z cesty a stastne navraty...

    OdpovědětVymazat
  2. S těma třema capartama se o dobrodružství nebojim...děkuji ti

    OdpovědětVymazat