středa 6. ledna 2010

Čtvrtý den

Ráno jsem vstala a nevěřila svým očím...venku byl všude sníh, všechno bylo tak nááádherně zasněžené, ale taky to znamenalo, že kluci možná zůstanou doma. V Lodýně když takhle nasněží, tak přestane jezdit doprava a taky auta a tak se neotevřou školy ani školky. Ráno jsem připravovala snídani i lunch box pro Charlieho naprosto sama a světe div se, tak nějak jsem to i zvládla. No je pravda, že jsem se musela ptát Naomi, kde najdu pytlík na jablko a banán, ale jinak jsem to zvládla. Will se ráno probudil dost naštvaný, takže absolutně nic nechtěl ode mně, ale jen od maminky. Obléct, vyměnit plenu, nakrmit...všechno musela udělat jen maminka. Naštěstí snídaně probíhala celkem v klidu a už už to vypadalo, že do té školy odejdou. Začala jsem tedy uklízet, ale za chvíli se vrátila Naomi a oznámila mi, že dneska škola není, že má zamrzlé auto. What is the pitty!! Navrhla jsem tedy, že vezmu kluky a budeme dělat sněhuláka. Charlie byl z toho nápadu nadšený a Will nakonec taky. Udělali jsme fakt pěkného sněhuláka, pojmenovali ho Fredy a vrátili se domů, protože začala brečet Griece a Will a Charlie pořád něco chtěl...no hotový blázinec. Měla jsem sice už po pracovních hodinách, ale nemohla jsem v tom Naomi nechat, takže jsme přebalili miminko, pak Willa a pak jsem si vzala kluky a šli jsme si kreslit a hrát si na piráty. Bylo to celkem zábavné. Po obědě jsem se rozhodla, že se půjdu projít. Vzala jsem foťák, takže jsem konečně něco vyfotila včetně toho jak vypadá náš baráček a náš sněhulák. Chtěla jsem zkusit jak daleko je Golders Green od nás a tak jsem prostě šla a šla a šla až jsem došla až tam. Proč zrovna tam? Protože tam je moje škola a kdyby to bylo blízko, tak nemusím jezdit busem. Jupíí zjistila jsem, že je to pouhých 35 minut z baráčku a to jsem ani nemusela chodit na červenou na semaforu jak je tady zvykem. Super ode dneška chodím pěšky... Po návratu jsem si perfektně pokecala s Rosili, naučila jí jak se řekne "miluju tě" ...ona to chtěla... a ochutnala nějaký sýrový cosi. Bylo to fakt moc dobrý. Za chvíli půjdu koupat kluky a možná jim budu i číst pohádku, to nevím, ale co vím, že jsem dneska fakt utahaná a tak asi padnu. Jo a taky vím, že už mi jde angličtina líp!!!

To je náš Fredy





4 komentáře:

  1. máš moc pěknej baráček,
    a trochu se ztrácím v těch dětech, ty děláš Au-pair ve školce že jich máš tolik?

    OdpovědětVymazat
  2. Taky mě ta Griece trochu zmatla... :-) Mimochodem, podle toho co čtu, tak už bez problémů komunikuješ anglicky, klobouk dolů. ;-)

    OdpovědětVymazat
  3. ...tak jsem si přečetl pohádku a půjdu hajat :). Jen tak namátkou jsem si zjistil, že to mám na návštěvu cca 3400km, to už ujde, ne ;)
    Fandím Ti a vím najisto, že se mezi těmi divnými (i normálníma) angličany a angličankami neztratíš...

    OdpovědětVymazat