Neděle 24.1.2010

V neděli jsme byly s Evičkou v domě vybaveným ve stylu 17. století. Jenže, když něco takového chcete navštívit, musíte to nejdřív najít. Absolutně jsme netušily, kde to je a jak to vypadá. Jedinné co jsme věděly bylo, že je to na Liverpool street. Takže jsme se po několika vyptáváních a projití pofiderními uličkami, konečně dostaly k nějakému záhadnému domu, kde se začaly kupit lidi. Evče to nedalo a šla se zeptat, jestli je to ten dům, který hledáme. Heuréka byl to on!! Dům číslo 18 na Folgate Street.
Zaplatily jsme osm liber vstupného za každou(pro zajímavost: v pondělí to stojí 5liber, v neděli odpoledne 8 a večer 12) a vstoupili netušíce, co máme očekávat. Jen co se zavřely dveře, byly jsme upozorněny, že musíme být v naprostém tichu a tak jsme všech deset pokojů, včetně kuchyně prošly téměř beze slova. Je to třípatrový barák v každém patře dva, nebo 3 pokoje. Musím uznat, že to byl dost zajímavý zážitek, protože procházíte pokojema, kde v krbu praská oheň, jediné osvětlení tvoří zapálené svíce, sem tam se ozve zapraskání podlahy, jindy zas zabimbání hodin. Snažili se nám namluvit, že v tom domě stále žijí lidé a co to mělo potvrzovat, byly zbytky nedojeného jídla, či nedopitého čaje. Ale uznejte, že je trošku moc, když tím zbytkem nedojeného jídla (přesněji řečeno vafle) založíte knížku...no jo no holt angličané :-D
Po prohlídce kuchyně, jsme byly upozorněné, že je nedaleko nějaký trh a tam se dají zakoupit suvenýry z této expozice. Trh jsme skutečně našly. Bylo tam spoustu stánků s oblečením a šperkama a taškama apod. No nic pro lidi co chtějí něco ušetřit :-D Jj tušíte správně koupila jsem si tam něco, ale neřeknu co, to poznáte časem. Ale prozradím vám, že s Evčou se super nakupuje. Umí perfektně smlouvat :-D
Po trzích jsme se rozhodly jet na Camden Town, na "výbornou" čínu. Teda, já jsem nevěděla jestli je dobrá, či ne, ale Evča říkala, že tam s přítelem chodí často, tak jsem jí věřila. Nekecala. Byla fakt výborná!! No a pak přišel kámen dne. Bylo už celkem zima a taky pozdě a vzhledem k tomu, že jsme každý jel na jinou stranu, tak jsme se po číně rozloučili. (Píšu měkké i protože se k nám mezi tím přidal Miško)
Jak většina z vás ví, bydlím na Hampsteadu. Jenže to je docela široký pojem. Nesmíte si to představit, že tu čtvrť přejdete pěšky...možná jo a já jsem ještě nenašla tu správnou cestu. Sedla jsem tedy na autobus co mne měl dovézt na Hampstead. Tak si tak sedím a jedu, koukám z okna a těším se až budu někde, kde si řeknu "tady to poznávám". Jenže najednou mi to ohlásí North and Green road, konečná zastávka. Vylezla jsem z autobusu, totálně zmatená a fakt jsem něvěděla co si počít. Volala jsem tedy Evče, protože má net, aby se mi podívala jak se dostanu aspoň na Swiss Cottage, protože tam už to znám. Nakonec jsme s Evčou domluvily, že se zeptám autobusáka a uvidíme. Zeptala jsem se tedy řidiče a ten mi poradil, že mám jet 46. Našla jsem zastávku, nastoupila a jela. Těšila jsem se, že konečně jedu správně. Z nějakého důvodu jsem začala mít pochyby a tak jsem se šla zeptat busáka jestli jede na Swiss Cottage. Zavrtěl hlavou a podíval se na mne takovým tím pohledem "chudák holka". Takže jsem na další zastávce vystoupila(uznávám celkem naštvaná), počkala na 46 co pojede na druhou stranu, pro jistotu se znova zeptala řidiče a konečně jsem dorazila na Swiss Cottage. Byla jsem fakt šťastná, když jsem zase uviděla několik známých míst a konečně se zorientovala, kde jsem. No a aby toho nebylo málo, tak jsem vystoupila o několik zastávek dříve než jsem musela. Takže jsem se zbytek cesty domů prošla pěšky a v dešti :-D

PS: fotečky jsou na zahrádce a snad ještě nějaké přibydou ;-)