Den pátý

Ráno bylo skoro normální až na to, že sotva co jsem vstala, tak mě Naomi poslala zase do postele, protože děti měli stále sněhové prázdniny. Prý mám počkat až na mne zaklepe a tak jsem čekala a čekala až jsem zase usnula :-D. Probudilo mne až její klepání, no a jak jsem byla rozespalá, tak jsem úplně zapomněla vypnout alarm v druhém patře a tak jsem si párkrát zapípala. Naštěstí je to jenom interní alarm, takže jsem nemusela žádným policajtům vysvětlovat, že jsem prostě jen češka, která zapomněla že Naomi nastavuje každý večer alarm :-D
Will se opět blbě vyspal, takže jsem nemohla nic, obléct ho, nakrmit, dát mu nsídani...prostě nic. Za to Charlie si dneska ráno vymohl abych mu četla pohádku ke snídani a tak jsem četla o nějakém robotovi a Harrym a jeho babičce Nan. Ale jo celkem to šlo...Po snídani jsem žehlila a vyluxovala celý dům(nevýhoda velkého domu...luxujete bezmála dvě hodiny)
Den před tím jsem se domluvila s Monikou(to je holčina z Brazílie a známe se z kurzu), že se setkáme ještě před školou a to v jednu, dneska mi to ještě potvrdila a tak jsem se vydala do školy ve dvanáct hodin. Před jednou jsem byla před školou(na místě, kde jsme se domluvily) a čekala, čekala a čekala a čekala(už si pomalu začínám zvykat, že se tu na všechno čeká :-D) a nikdo nepřicházel. Tak jsem se rozhodla, že si půjdu vyřídit registraci a zaplatit polatek za 9hodin angličtiny týdně na tři týdny. Jen tak pro zajímavost dělá to, něco kolem 110+30 liber za registraci. Snažila jsem se mluvit na slečnu anglicky, když v tom přišla jiná slečna a velmi krásnou češtinou řekla něco té slečně na recepci. Nevěřila jsem svým uším ČEŠTINA!! Obě dvě byly z Čech, takže jsem mohla všechno vyřídit bez stresu, že něco nebudu umět říct. No a aby toho nebylo málo, tak ta slečna na recepci se jmenuje Martinka(cha chá taky nemá ráda, když se jí říká Martina). Za chvíli bylo vše vyřízeno a tak jsem šla pokračovat v čekání na Moniku. Stále nepřicházela a mě už byla fakt zima. Ve 13:40 (moje škola začíná ve dvě) jsem se přesunula do třídy. Tam byl nějaký učitel, který se mně na něco ptal, tak jsem mu všechno odkývala a usmála se na něj. On byl spokojený, já jsem byla spokojená...co víc si přát :-D Skoro vůbec nevím co mi říkal :-D
Bylo něco kolem druhý, když konečně Monika přišla, tak jsem jí řekla, že jsem na ní čekala a ona se zhrozila a začala se mi omlouvat, že to pochopila jinak :-D No co, každý děláme chyby... "dont worry be happy!"
Normálně máme učitelku jménem Katie, ale dneska jsme měli na jednu hodinu(ze tří) jinou učitelku Deborah. Musela si totiž dodělat kurz pro učitelky a chyběla jí jedna praktická hodina a tak jsem to schytali my. Píšu schytali, protože ta paní se nám celou dobu snažila vysvětlit rozdíl mezi can a able to a fakt jí to nešlo. Než začala tak jsem tomu rozuměla, po tom co skončila jsem byla fakt ztracená a zmatená. Naštěstí nás měla jen jednu hodinu, takže nám to pak Katie vysvětlila během pěti minut. O přestávce jsem se domluvila s Monikou na zítra, že k ní přijdu na návštěvu, jenže před chvílí mi psala, že musí na pracovní pohovor, takže zase nic. Never mind.
Po škole jsem se vrátila domů. Byla tu jen Rosili a Grace(tak se to píše...ne jinak:-D), ale ne na dlouho, kluci se vrátili za nedlouho. Následovalo každodenní koupání a čtení příběhu. Charlie si zas vybral knížku Harry and his robbot. Dokonce jsem dneska dostala od Charlieho pusu na dobrou noc (point for me!)
Možná vás zajímá jaký je tu počasí. No z fotek můžete vidět, že je všude sníh. Náš včerejší sněhulák už není. Ne snad že by celý zapadal, ačkoliv ráno skutečně nebyl vidět, ale spíš proto že, tu měl dneska Charlie kamaráda a tak nějak blbli na zahradě a sněhulák to jejich řádění nepřežil. No, ale musím uznat, že dneska bylo fakt krásně. Sice zima, ale svítilo sluníčko a sníh se fakt nádherně třpytil...takže jsem neodolala a i přes zimu jsem šla do školy pěšky.