..a tak jsem byla u doktora

Už nějaké dva dny se trápím s ouškem. Lépe řečeno s pravým ouškem. Nejdřív mi pořád zaléhávalo a odlehávalo až k večeru zalehlo úplně a já neslyšela vůbec nic. Drzhý den ráno jsem se probudila polohluchá. Teda jako nic moc zážitek. Neustále se každého musíte ptát co říkal aby to zopakoval (ne že bych se neptala i tak, protože občas/často ještě nerozumím), musíte poprosit lidičky, co vám chtějí něco pošeptat, aby šeptali do druhého ucha a aby toho nebylo málo, tak si to ouško sem tam i zabolelo. Přetrpěla jsem to celý den a večer si nechala od lidí na Facebooku poradit co na to pomáhá...no některým lidem za jejich odpovědi bych dala fakt korunu :-D Vlastně tak nějak jedinný človíček co mi rozumně poradil byla Domča...prý si mám na to dát cibuli. Takže jsem si večer ukrojila půlku cibule, strčila do pytlíku a odebrala se do pokojíku. Zavolala jsem ještě Evče a ta mi poradila, že jí na to pomáhá, když si do ucha strčí česnek. Ti kteří mne znají asi nemusí dlouho přemýšlet co jsem si vybrala. Těm kteří váhají, prozradím, že jsem se tedy znovu odebrala do kuchyně, odloupla stroužek česneku, oloupala a znovu jsem se zavřela do pokojíku. Odkrojila jsem ostré hrany, čímž jsem docílila čerstvého česneku a strčila do ucha. Zavázala jsem ouško šátkem a šla spát. Jak se spí s česnekem v uchu... celkem to jde, ale ty sny co se zdály byly pěkně divoké a nesmyslné :-D
Druhý den ráno jsem se probudila a hle...já slyším!!! Česnek zabral! Měla jsem z toho takovou radost, která mi vydržela celý den. Ve škole se mne pak Katie(moje učitelka) zeptala jak je, tak jsem jí to řekla a měli jsme téma na hovor na 20minut :-D Teda jako od česneku jsme se dostali ke koňskému trusu, pak k akupunktuře a celý tento hovor jsme zakončili tím, že si nebudeme strkat česnek do nosu. Celý den jsem sice slyšela, ale na ucho jsem cítila pořádný tlak a občas bolest. Takže jsem se dneska rozhodla, že návštěva doktora bude víc než potřebná.
Zeptala jsem se Naomi a ta mi jen oznámila, že jí to říkám dost pozdě a že už nemá čas tam se mnou jít. Abych byla upřímná, řekla jsem jí to jak nejdřív to šlo, ale což. Zavolala tedy do ordinace, popsala mi cestu, nakreslila plánek a asi 5x zdůraznila, že nesmím přijít ani o minutu pozdě, jinak mne už nikdy znovu nevezmou. Měla jsem tam být ve 3:30 a prohlídka měla být ve 3:45pm.
Vyrazila jsem tedy o hodinu a půl dřív. Chápejte, bála jsem se, že to nenajdu a že se ztratím. Šla jsem přesně podle plánku až jsem došla na Hampstead street. Zastavila jsem se a rozhlížela kolem, něco mi říkalo, že to tam znám. Ale což ještě jsem nebyla v cíli, takže jsem šla dál. Netrvalo dlouho a octla jsem se na Downshire Hill. To je ta ulice, kde se nacházela moje ordinace. Keats Practice Group, tak se to jmenuje. Měla jsem ještě hodinu a tak jsem šla ulicí dál. Byla lemována spoustou krásných krámků se sladkostmi, s oblečením, s hračkama, s kosmetikou apod. Najednou jsem před sebou viděla krásný kostel, který mi byl opět povědomí. V zápětí jsem zjistila proč. Ti kdož četli můj zápis z neděle, ví, že mne autobus z Camdemu dovezl na neznámé místo. A toto bylo to neznámé místo, tedy ode dneška již známé (ještě se orientujete?:-D) Docela jsem se pobavila, když jsem si vybavila jak složitě jsem to v neděli objížděla. Ve tři hodiny jsem se vrátila znovu na Downshire Hill, dodala si odvahy a vstoupila dovnitř.
Vypadalo to tam jako v bance. Recepce a jedna velká hala s křesílkama. Šla jsem tedy na recepci a řekla jim, že jsem objednaná na prohlídku v 15:45. Nadiktovala jsem své jméno a příjmení a pak vyplnila formulář. Ehm, tedy formulář...takový papírek, kde napíšete své jménno, příjmení, datum narození, současnou adresu a telefon. Toť vše. Pak jsem si šla sednout a čekala dokud mne paní doktorka nezavolala. Při tom čekání jsem si taky uvědomila, jak musí být hrozná pro cizince návštěva doktora v Čechách. Vždyť kolik věcí, chce vědět každý doktor, když vás poprvé přijímá...
Po hodině si pro mne přišla, mladá paní doktorka, velice sympatická a položila mi nejběžnější otázku v Anglii "How are you?" Řekla jsem, že fajn až na to ucho. Posvítila mi do něj a prohlásila, že tam je slušný zánět a krk taky nebyl úplně čistý. Předepsala mi antibiotika a ibuprofen, na bolest. Popsala, kde najdu lékárnu, kde si ty léky mohu vyzvednout a rozloučili jsme se. Lékárnu jsem našla. Zaplatila 7,00+ 1,90 liber za léky a teď už známou cestou šla domů.