První sobota

Teda původně jsem dneska nechtěla psát, ale tak nějak nemám u toho Babysitingu moc co dělat a vy určitě nemáte co číst. Takže se bezvadně doplňujeme.
Včera se nic moc nedělo, byla jsem nějaká utahaná, takže jsem po vykonaných povinnostech šla do pokoje a koukala na filmy. Aby jsem se jen tak neflákala, tak jsem je měla v angličitině s titulkama :-D
Večer byl taky tak nějak normální až na to, že si Charlie spálil zadek o topení...to bylo řevu(ne já se mu nesměju asi ho to fakt bolelo). Jo a taky jsem dostala pvní výplatu...
Dneska jsem měla práci jen do jedné a protože rodinka odjela na výlet, tak jsem zůstala sama doma. Rozhodla jsem se, že si půjdu koupit aspoň jedno tričko a nějaký tepláky na doma, protože co se týká tohohle, si tu připadám fakt blbě. Jedno tričko (Skrypťáky jistě potěší, že zrovna jejich), jedno tílko a jedny tepláky. Ne, to není výčet všech věcí co mám s sebou, to je jen výčet toho, co mám na nošení na doma.
Než jsem odešla měla jsem nastavit alarm. Musím uznat, že chvílema jsem se dost bála, protože když jsem namačkala to, co jsem měla, začalo to tutat a pak několikrát houklo, takže jsem celý den kontrolovala mobil, kdy mi zavolá Naomi, že jsem to nastavila blbě. Pro nedočkavce prozradím, že nevolala a alarm byl nastaven dobře :-D
Rozhodla jsem se prostě sednout na dvojbus a jet a tam, kde budu chtít, vystoupím. Sotva jsem nastoupila do busu, moje Oyster card zradila a byla prázdná, takže jsem si pěkně zaplatila 2 libry. "Za to svezu co nejdál", řekla jsem si. Kde jsem vystoupila se mne neptejte, já to nevím, ale co vím, že v blízkosti byla Baker street, což je ulice, která má mnoho společného se Sherlockem Holmesem, takže jsem si vzpomněla na Domču. Ale mimo to, tam taky bylo spoustu obchodů a obchůdku s povánočníma slevama a jak už to tak bývá, kde jsou slevy jsou i lidi. Hora lidí.
Vůbec jsem nevěděla kam jít a kam ne a tak jsem zkrátka šla kam se mi chtělo. No nakonec jsem sehnala jen tričko a mýdlo s krémíkem na ručičky, ale i tak to byl úspěch. :-D
V sedm jsem měla být doma a tak jsem se kolem pátý rozhodla pomalu mířit zpět. Normálně tu jezdí autobusy(i ty dvoj) po jedné straně silnice tam a po druhé zpět(asi tak jako u nás), ale tahle ulice byla něčím zvláštní. Autobusy, auta, motorky, kola... zkrátka vše jezdilo jen jedním směrem. Zkusila jsem jít proti směru, kterým jsem přijela, ale tahle divná ulice nebrala konce. Ptala jsem se několika lidí, jenže nikdo moc nevěděl. Nakonec mi poradil pán, co funguje jako informační služba pro metro. Takže jsem konečně našla nějakou zastávku, kde mne naložil bus a já jela domů. Cestou jsem pořád přemýšlela o alarmu, ale když jsem došla před baráček, tak se tu už svítilo a tak jsem si celkem oddychla.
No a dál? Večeře, lahvičky a teď babysittinguju...v posteli a přede dveřmi mi stojí "chůvičky".
Good job. Jo a zítra jdu do National Gallery, takže se dost těším!!