Sydney

Taaak a jsme v Sydney ☺!

Aby jsme se hned prvni dny nestali bezdomovci, tak nam poskytla utociste kamaradka z Prahy Kaja. Jeste pred cestou jsme obdrzeli instrukce (zcela podrobne), jak se k ni dostat. Meli jsme vzit bus (jet asi tri zastavky), pak vlak a jsme tam...jednoduche ze? Bylo by, kdyby autobus zastavoval na vsech zastavkach, nebo aspon ty zastavky hlasil . Nastesti australani jsou velmi ochotni a vstricni, takze nam jedna mila babicka poradila, kde vystoupit a jak se dostat na vlak do Minta (zde Kaja spolubydli v domecku). V kuchyni na nas cekal pripraveny obed v podobe vyborneho zeleninoveho kuskusu. No neni uzasna?
Let byl opravdu dlouhy a narocny, takze i pres natesenost prohlednout si mesto, jsme zalehli do postele.
O to vic jsme byli svezi a plni elanu druhy den. Pocasi nam prilis nepralo a jiz od rana se obloha radne mracila,. Vybavili jsme se tedy destnikama, zakoupili celodenni jizdenku (23$) a bez snidane jsme vyrazili. Prvni zastavkou byla botanicka zahrada, kde rostou palmy, kaktusy, sukulenty a jine rostliny nejpodivnejsich tvaru. Taky tam je jezirko s uhorema a vsude kolem se prochazi ibisove. Jejim projitim jsme se pomalym tempem dostali ke slavne budove, diky ktere je Sydney zname vsude po svete....ano budova opery . Musim rict, ze pri pohledu od botanicke zahrady jsem si rikala....to je ono? Ale cim jsme se dostavali bliz a bliz a otviral se nam pohled na celou budovu, libila se mi vic a vic. Jirka, jako spravny stavar, chtel vedet z ceho je to udelane. Dosli jsme tedy nejbliz co to slo a..,svete div se....dlazdicky. Cela budova je pokryta dlazdickama.
Protoze bylo uz kolem jedne a my stale nic nejedli, rozhodli jsme se spojit obed a snidani. Zakoupili jsme tedy jedny fish and chips (10$) a usadili se na travnik v miniparciku.
Parcik se nachazel blizko ferry ("trajekt"), coz se nam dost hodilo, neb dalsi kroky vedly na plaze v Manly na ktete se dalo dostat jen pomoci trajektu. Hned po nastupu jsme si zabrali nejlepsi misto na foceni. Diky tomu mame asi nejlepsi moznou fotku opery.
Manly je male mestecko vzdalene od Sydney cca trictvrte hodiny. Po tom co se projde nakupni tridou, dostanete se k plazim. Naaadhernym pisecnym plazim (ne jako v Chorvatsku, samy sutr ). Bohuzel pocasi stale nic moc, takze jsme si plaze uzili jen velmi okrajove. Nicmene v Manly je i narodni park a tak jsme se rozhodli pro prochazku parkem. Cestou jsme narazili na nejruznejsi druhy kytek, stromu, ptaku (kakadu), ale uplne nejdivnejsi bylo ozdobeni 2 stromu pred jednim domem. Radoby vanocni stromecky byly ozdobene obesenyma plysakama ( tucnaky, medvidky, mysky....). Mysleli jsme si, ze je to asi normalni, ale po te co kolem bezely dve slecny, zacaly si to fotit a podivovat se nad tim tak, jako my, jsme usoudili, ze majitel ma zrejme zvraceny smysl pro humor.
Vecer po navratu z Manly, jsme si jeste pockali az se rozsviti mesto a opera a vlakem se vratili zpet na Minto.

Taipei - Sydney

Tapei

...Neni nic, co po deseti hodinovem letu ocenite vic, nez sprchu! Za toto ma spolecnost China Airlines velky plus. Zcela zdarma a s usmevem vam pujci na letisti klicek od sprchy a jako bonus vam pridaji i rucnik, telovy sampon, sampon na vlasy a kondicioner. Jo a aby toho luxusu nebylo malo, tak balicek obsahuje jeste krem na telo :-). Takze jiz svezi a vonavy, jsme se mohli vydat na dalsi objevy....

Tapei je mesto, ktere lezi v Taiwanu. Z letiste je to asi hodinu busem a o neco min (ale o to draz) taxikem. Meli jsme cas kolem osmi hodin, tak jsme se rozhodli pro ekonomicky zpusob cestovani a zakoupili listky na bus. Cena za jeden lístek do centra je cca 90 těch jejich, které mají podobný kurz jako naše koruny. Cesta v klimatizovaném autobusu probehla v pohode, jelo se po dalnicich i po dost divokych silnicich periferie. Samotny autobus koncil svou jizdu v centru Taipeie, na vlakovem nadrazi. Cestou jsme naplanovali takovy mensi poznavaci okruh a vyrazili. Na cestu jsme si koupili zeleny caj a chipsy. Zeleny caj byl s kofeinem, silny a velmi horky a jeho " vyborna chut a vune" nas provazeli jeste dlouho :-). Jako prvni jsme navstivili Piece park a hned na to jsme si to namirili na Liberty square, kde se nachazi komplex, ktery se sklada z Chian Kaisek Memorial hall, Concert hall a National theatre. Na tomto nadhernem a impozantnim miste jsme stravili asi 2 hodiny a tak jsme videli jak namesti vypada pres den, ale i kdyz se setmi. Na velkem namesti byli navstevnici tak malinci, ze vypadalo temer prazne a krome nas a par jedincu tam nikdo neni. Po vynadivani se, jsme vyrazili kolem botanicke zahrady na dalsi chram. Misto sirokymi a svetlymi ulickami jsme se zacli prodirat uzkymi a dost ponurymi misty, kde nebylo vyjimkou, ze na chodniku jste se museli vyhnout jezdci na skutru. Zamysleny chram Longshan jsme nakonec v zivelne zastavbe nenasli, zato jsme se octli na nocnim marketu Huaxi, kde se prodavalo vsude a vsechno.  Poridit jste si mohly vse mozne, od jidla (nejdivnejsich tvaru a vuni) az po tetovani. Cas nas zacinal tlacit a tak jsme polobehem spleti ulicek rychle vraceli k hlavnimu nadrazi. Tam jsme zjistili ze autobus na letiste jede od budovy vedle, kde jsme si od velmi neprijemne pani museli koupit listky za 125/kus. Cesta zpet probehla bez vetsich potizi a po odbaveni jsme vyrazili se spolecnosti ChinaAirlines vstrict Sydney.

Praha - Taipei

Vazeni a mili, jak jsme slibili, tak se pokusime psat nejake zazitky z cest. Prave sedime v letadle smerem do Taipei a za sebou mame navstevu Amsterdamu. Ale pekne po poradku.

Den prvni:Let z Prahy do Taipei

Je neco po ctvrte ranni a my se hrabeme z posteli, abychom spachali jakousi pseudohygienu a zabalili posledni veci. V tuto nelidskou hodinu vsak nevstáváme sami...vstava s nami i nas sofer Terka, ktera byla tak laskava a brzy rano nas odvezla na letiste. Po rozlouceni na parkovisti nasledovalo hledani spravne prepazky a Check-in. Zde jsme se dozvedeli, ze sve velke batohy uvidime az v Sydney (tak snad pani nekecala). Vse ostatni probehlo bez problemu, takze nic nebranilo tomu, aby jsme v 7:00 mohli odlitat smer Amsterdam.
Do Amstru jsme priletli neco po pul devate a jelikoz jsme dalsi let meli az kolem 12:00, rozhodli jsme, ze bychom se mohli podivat do centra. Letiste Shiphool lezi asi pul hodiny vlakem od centra. Zakoupili jsme si tedy zpatecni jizdenky na vlak (cena jedne kolem 6 euro) a vydali se objevovat centrum. Sotva jsme dosli na nastupiste, prijel vlak s napisem "cosi" centree. Naskocili jsme tedy do nej. Jake bylo nemile zjisteni, ze vlak co se s nami prave rozjel, jede sice do centra, ale... Haagu :-). Nic no, na dalsi zastavce jsme vystoupili a pockali na spravny vlak. Ze dvou hodin casu se tak stalo 50min., ale i tak to stalo za to. Zde jsou nejake postrehy z rychlo-prohlidky: spoustu krasnych, uzkych a tajemnych ulicek se spousty kavarnickami a hospudkami. Vzduchem se nese "vune" travy (ze by tu byla legalni? :-)) a v ulicich to vypadalo, ze vcera byl mezinarodni mejdan (vsude neporadek). Amsterdam je podle mne raj pro cyklisty. Zaparkovana kola najdete fakt vsude, cyklostezky jakbysmet a dokonce mi prislo, ze cyklisti maji absolutni prednost pred auty, tramvajemi a i chodci. Myslim, ze to mesto stoji za blizsi prozkoumani. Tak snad priste s vice casem. My jsme museli mazat zpatky na letiste, projit dalsi kontrolou a znovu sednout do letadla, tentokrat spolecnosti China Airlines.
Zde jsme konecne dostali svuj vytouzeny obed.

Mauricius- přílet

Je to přesně 2 roky, 2 měsíce a 15 dní co jsem byla na úžasné dovolené na Mauriciu. Jak to celé vzniklo??
Je večer a já sedím doma u PC a najednou mi volá Naomi na Skype...po slušném optání jak se mám následovala šokující otázka jestli s nimi nechci jet v dubnu na 14 dní na Mauricius jako au-pair, letenku mi zaplatí jak z ČR do Londýna, tak i tu na Mauricius, stejně tak pobyt a stravu tam. Suma sumárum, nemusím si zaplatit vůbec nic a ještě za to, že tam s nimi budu a postarám se o děti dostanu zaplaceno...Byla bych blázen kdybych se rozmýšlela. Tak fajn asi jsem blázen, protože já se skutečně rozmýšlela, zda jet či ne (po zkušenosti z Izraele, kdy jsem přijela po 12 dnech dost vyčerpaná), ale nakonec jsem na to kývla.
A tak se stalo, že jsem 2.4. 2011 znovu sedla do letadla do Londýna a znovu se viděla s mou anglickou rodinkou.
O den později jsme si to pak všichni mířili přes Afriku k Indickému oceánu na letiště na ostrově Mauricius. Let trval 12 hodin a byl přímý bez přestupu. To co si z něj nejvíc pamatuji je to, že jsem si ho vůbec neužila :-D. Seděla jsem uprostřed mezi Charliem a Willem, kteří stále něco chtěli. Jeden chtěl kreslící tabulku, druhý Ipod, když jsem je konečně zabavila a mohla mít klid, tak přišla letuška s občerstvením, takže následovalo hledání bryndáku pro Willa, hlídání kluků aby nic nerozlili, nepobryndali a neušpinili. Než jsem se nadála už zase nesli nějaký jídlo...no musím říct, že jsem si odpočinula až když ti dva andílci konečně usnuli, takže asi tak hodinu :-).
Po dosednutí na letišti jsme dostali od personálu letiště vlhké žínky namočené v citronové vodě abychom se trochu otřeli a osvěžili. Jak pozorné!!! Pak si nás přebral nějaký zástupce hotelu, kde jsme měli trávit následující dny a odvezl nás do hodinu vzdáleného hotelu Four Seasons Anhita. No hotelu, to není přesné, byl to spíš velký komplex domečků, restaurací s plážemi, golfovým hřištěm, tenisovými kurty, posilovnou, zkrátka se vším aby si lidé užili báječnou dovolenou.
Všichni jsme byli dost utahaní, navíc bylo hrozný vedro, takže se rozhodlo, že se budeme jen tak flákat na zahrádce u domečku. Za naším domečkem byl bazén a u něj postel...na té posteli jsem se mohla díky Stevovi hodinku prospat...konečně!!! Proč díky Stevovi? Naomi chtěla abych se hned věnovala dětem. Po zbytek dne jsme byli jen na večeři a pak se šlo spát..myslím, že jsem neměla ani baby-sitting.
Jak náš domeček vypadal??? Náááádherně. Velká místnost jako obývák, dvě velké ložnice a koupelny s venkovní sprchou, kuchyňka, terasa s venkovním posezením, bazén s postelí, velká zahrada, výhled na moře a hlavně měla jsem pro sebe velkou postel!!!!

Náš domeček, vlevo je moje ložnice

Vodní postel...jé na ní se spinkalo :-)

9. den Sobota-Clare´s brithday

Hahahaha budíček v 6:30 jo? Ani omylem v 6:00 jsem byla probuzena šeptáním a třesením postele...

Will byl zkrátka vzhůru a nechtěl v tom zůstat sám :-)

Počasí se od rána celkem mračilo a celý den se nemohlo rozhodnout má-li být krásně či ne. Což vlastně bylo plus pro mne, protože místo do bazénu se šlo konečně na pláž. Vlastně to mělo ještě jednu výhodu...za 1. jsme šli naprosto všichni a to i James s taťkou a za 2. mne tím odpadly veškeré starosti o děti zejména o Willa :-D

Opět bylo větrno a vlny si to řádně užívaly. Včera večer taky vydatně lilo, takže písek byl ideální na stavění hradů a všelijakých jiných staveb a na pláži se vytvořil takový menší rybníček ve kterém jsem se zas vyblbla já :-D (kdo si hraje nezlobí!! :-)) Z pláže se šlo rovnou na oběd, který vlastně díky šabatu byl jen v hotelovém bufetu a to...držte se...jedno jídlo za 45liber, šílenost ne?? Takže se tam najedli jen děti a my dospělí jsme si vybrali něco z room-servis(donáška na pokoj) menu. No musím říct, že salát smoked salmon nic moc. Za to večeře....

Poslední večeři jsme měli v Café Café což byla restaurace asi 2minuty od hotelu. Šli jsme tam společně s Clare rodinkou (3+2) James st., James ml., Clare, Bella a Ami. Musím říct, že jsem si to dost užila!! Z celkem chudého, ale chutně vypadajícího menu jsem si vybrala Ice-coffe a Cafe cafe salad. Když to přinesli vypadalo to báječně a ještě líp to chutnalo!! V tom jednoduchém názvu se spojila chuť ovoce se zeleninou a jako chuťový bonbonek ho doplnily kešu oříšky v karamelu a orestované vlašské oříšky. Takže když dojíte tenhle salát ne jenže se cítíte jako v pohádce (a taky naprosto syti), ale ještě k tomu nemusíte si nemusíte dávat ani sladkou tečku na závěr, protože už jste měli kešu v karamelu. A celý tenhle kulinářský zážitek bezvadně doplnila ledová káva se zmrzlinou.

Co víc..Clare má dneska narozeniny, takže jí její manžel James nechal udělat úúúžasný čokoládový dort s prskavkama a čokoládovýma stuhama (nebo jak to popsat). Taky jsem dostala kousek a jak skvěle vypadal tak i tak chutnal. No prostě jsem si ten večer opravdu užila!!!!

Pak už jsem jen vykoupala všechny tři zloduchy a dobalila si zbytek věcí protože zítra ráno v 9:00 se vracíme do Londýna!!!!

Jo a jako bonus z tohoto dne, mám fotku s celou rodinkou a cukry pro Elišku ;-)

8.Den Pátek ŠABAT!

Wow I just can´t believe it I´ve been down the beach and I was splashing in the sea :-) Well this day has been so windy since morning. Tak dobře zase trochu češtiny.

Od rána je pořádně větrno, takže když jsme se vzbudili... 6:30 opět budíček...bylo zataženo a vypadalo to, že každou chvíli se spustí liják, ale jak říkám bylo (a stále je) větrno, takže mračna byla snadno rozfoukaná a sluníčko dostalo svou šanci. Což bylo v kombinaci s osvěžujícím větrem velice příjemné. Takže z původního plánu, že se pojede do Tel Avivu, na což jsem se víc než pochopitelně těšila, sešlo a místo toho se šlo na pláž.

Dobře uznávám...bylo to tam super!!! Díky již zmíněnému větru se tvořily, táááákové vlny, že se tahle, jindy celkem opuštěná pláž docela zaplnila serfaři. Pozdeji jsem zjistila, že ještě jinak se tu využívá větru a to ježděním na vodních lyžích za pomoci draka.

Na pláži jsem si s Charliem dala závod, kdo nasbírá nejvíc mušlí a taky o to kdo najde největší. Obě soutěže jsem vyhrála, takže se mnou pak Charlie hodnou chvíli vůbec nemluvil. Po obědě jsem dala spát oba prcky (Naomi zjistila, že jsem v tom lepší a Will usne dřív) a měla jsem svou chvilku klidu. Takže jsem si zašla pro Ice-kafé a vytvářela si z mušlí různé obrazce, které můžete mimochodem vidět na fotkách ;-)

Když se ti dva skřítci vzbudili, vzala jsem si ven Willa a snažila se ho všelijak zabavit. Jak to vypadalo? Podbíhal mi pod nohama, hráli jsme na honěnou a když už došly nápady jednoduchých her na louce, šli jsme na hřišťátko.

To se taky nachází v areálu a jako největší srandu tam Will objevil vanu s balónky. Jak ten se v ní vydováděl :-D Cestou na hřiště jsme si všimli právě oněch zmíněných draků nad mořem a tak jsme většinu času proseděli na zemi a pozorovali draky, letadla, lidi, obrovské vlny tříštící se o vlnolamy a taky bagr :-D Pak přišla Nay s Grace a klidný a hodný Will byl ten tam.

Dneska jsem zjistila, že jsou tu 2 věci, kterým úplně nerozumím...

1) Naomi prohlásila, že to proč jsem lepší v dávání Willa spát je, ten že jsem s ním častěji a víc si s ním hraju. Ale, když dostane příležitost, že Will chce jít na hřiště vyloženě s ní...pošle mne!!!

2) Ona na mne normálně žárlí!! Když zjistí, že mají děti se mnou zábavu, volá mne, či je dělat něco jiného, nebo mne přijde jako, že vystřídat. Při tom by vážně stačilo aby se nevěnovala pořád jen Grace.

Vzhledem k tomu, že je pátek a je večer je Šabat což znamená, že se nesmí používat nic co je na elektriku. Takže se nesmí ani vařit. Trochu vám dám dohromady v jednom dalším příspěvku co jsem se o Šabatu dozvěděla.

Tento samý poklidný večer se Naomi rozhodla začít balit. Njnto je prostě celá ona. Začala lítat po pokojích a pakovat tohle či ono a pak přišla za mnou zda nevím, kde jsou Grace kraťásky k šatičkám, řekla jsem, že netuším.

Podívala se na mne pohledem..."jak si můžeš dovolit něco takového říct"...a spustila, že ty se ale musí najít, jestli je NENAJDU, že to bude malér, že byly hrozně drahé a kdesi cosi.

Jako bych se já starala, kam ona dává Grace věci, kord když je má u sebe v pokoji. Prostě au-pair u ní znamená mít 100 rukou, 4 oči při čemž 1 pár vyndavací a umět číst myšlenky...takový super-hero :-D

Přesto všechno nelituji, že jsem jela...my English getting better and better every following day, like everybody said a stále zjišťuji co všechno jsem schopná zvládnout a přestát. A taky jsem se ohřála a opálila :-D Takže vzhůru do posledního dne, který bude jistojistě začínat v 6:30 :-D

7.den Čtvrtek 28.10.2010

(psáno před obědem)

Je vedro jako v peci, ani vítr moc nefouká. Děti jsou poo a spí (WaG). Touhle dobou jsem měla být v Jeruzalémě s Naomi a Charliem, tak proč sedím na lehátku před pokojem, že? No asi proto, že to tak mělo být.

Will byl od snídaně protivný, vybíravý, ubrečený...děs a hrůza. Po snídani to bylo ještě horší a tak mu Nay změřila teplotu...tady máme důvod!! Will má teplotu. Od té chvíle to už nebyl protivný Will, ale nemocná chudinka se kterou se zacházelo jako v bavlnce. A od té samé chvíle byl můj odjezd do Jeruzaléma víc a víc ohrožen.

Těsně před obědem jsem se převlékla do dlouhých kalhot, ponožek a vzala jsem si svetr a odebrala jsem se na oběd, při kterém se rozhodlo, že se nikam nejede, že Naomi zůstane s Willem a že se pojede jindy. Vrátila se z recepce, kde byla říct, že nikam nejede, když to najednou se rozhodla jinak, vzala Charlieho utíkala aby to ještě stihla dřív než její taxík zruší. Charlieho to spíš vyděsilo než potěšilo, začal brečet, páč nevěděl co se děje, ale nakonec šel. Takže jsem tu zůstala se Stevem, Grace a Willem a jen doufám, že až se Will vzbudí, bude ok!

(po obědě)

No tak docela to šlo. Účty ze včerejška byly stornovány čímž se ušetřilo kolem 70 šekelů, Will byl jakžtakž, Grace bát capat po trávě a ti dva trosečníci se vrátili kolem 19:00 domů.

K večeři jsem dostala snad nejhnusnější kuřecí salát co jsem kdy jedla. Chery rajčátka+ledový salát+kuře...jo a něco co se tvářilo jako dresing.